Bez úhrady osobních nákladů v eurech by nový model účetnictví mohl být podle něj výhodný pro firmy mající nízké osobní náklady. To ale výrobní exportní firmy nejsou. "Pokud nebudeme moci platit výplaty v eurech, pořád budeme v riziku kurzového vlivu," řekl.

Daněk uvedl, že přesnější parametry vládního záměru zatím nejsou známé, takže je i obtížné jej hodnotit. Není podle něj například jasné, zda by firmy nemusely vést dvojí účetnictví v eurech a také v korunách. V takovém případě by podle Daňka hrozilo, že by se jejich hodnoty od sebe diametrálně lišily.

Možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024 oznámil v neděli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech. "Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší," uvedl ministr.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler v neděli upozornil, že to je jen dílčí nástroj. "Podle mého názoru však neřeší hlavní problém, na který si dnes někteří exportéři stěžují, a to jsou náklady vyplývající z kurzových výkyvů. Ty firmám vznikají, pokud inkasují výnosy v jedné měně a náklady hradí v jiné měně," uvedl.

Přijetí eura je především politickým rozhodnutím. Podle analýzy ČNB z konce loňského roku by případné přijetí eura mělo dále zvýšit přínosy, které pro ČR vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky ČNB a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.