Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu hrozivě narůstá. Výsledek je nejhorší od vzniku ČR

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 252,7 miliardy korun ze srpnových 230,3 miliardy korun. Loni ke konci září byl schodek 21 miliard korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Letošní zářijový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci září nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2011, a to 105,1 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci září meziročně klesly o 45 miliard na 1,06 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 62,4 miliardy na 907,1 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 186,7 miliardy na 1,31 bilionu korun.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se tak potvrzuje dojem z předchozích měsíců, že schválený celoroční deficit 500 miliard korun zřejmě nebude naplněn a měl by vystačit i s rezervou. "O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí (Aleny Schillerové, za ANO), která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 miliard korun, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 miliard korun. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění," uvedl.

Nižší bude letošní schodek rozpočtu i podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského. "Vývoj státního rozpočtu je lepší, než jsme očekávali, což podporuje i příznivější makroekonomické prostředí. Celkově nás tak aktuální situace vede ke zlepšení naší prognózy pro letošní rok z původních 400 miliard korun na 350 miliard korun," uvedl.

MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci září 148,6 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 97,4 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 22,2 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků nebo oddlužení vybraných nemocnic na 29,1 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci září kleslo meziročně o 19,3 miliardy na 79 miliard korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,7 miliardy na 204 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. "Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,7 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za září bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 miliardy korun, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících," uvedlo MF.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 24,4 procenta, tedy o 20,8 miliardy, na 105,9 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16 procent, tedy o 166 miliard, na 1,2 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci září 505,7 miliardy korun, meziročně o 56,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 378,4 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok naplánovalo ministerstvo schodek rozpočtu 320 miliard korun. Návrh musí vláda do konce října projednat a poslat Sněmovně ke schválení.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky státní rozpočet Alena Schillerová ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 5:00

Počasí o víkendu bude značit definitivní příchod jara

Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.