Míra inflace v Česku činila v srpnu v meziročním vyjádření 2,5 procenta, vyplývá z předběžného údaje, který ČSÚ zveřejnil dnes. Růst hladiny spotřebitelských cen se tak shoduje s odhadem analytiků, zaostává však za předpokladem České národní banky. Ta ve své aktuální prognózy počítala se srpnovou inflací 2,7 procenta.
Inflace v Česku v prosinci 2024 dosáhla své nejvyšší úrovně od roku 2023, přesto však byla znatelně slabší, než s čím počítala Česká národní banka i analytici. Brzdí ji stále poměrně slabá spotřeba domácností, která zaostává o takřka pět procent za předpandemickou úrovní.
„Vzhledem ke statistickému efektu nízké srovnávací základny z konce loňského roku se růst cenové hladiny v závěru letošního roku drží na mírně zvýšených úrovních. Inflace se však stále pohybuje ve svém tolerančním pásmu a nepřesahuje úroveň tří procent. S příchodem příštího roku by inflace měla začít postupně klesat, takže by nic nemělo bránit dalšímu snižování úrokových sazeb,“ říká pro redakci Globe24.cz ekonom Štěpán Křeček.
Prakticky nic za poslední rok nezdražilo tolik jako máslo. Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Meziroční inflace činila v lednu 2,3 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Jde o nejnižší hodnotu od března 2021. Premiér Petr Fiala (ODS) v komentáři pro média konstatoval, že se jedná o konec dvouletého zdražování v Česku.
V říjnu došlo k 8,5procentnímu meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen, což představuje zrychlení oproti zářijovým 6,9 procentům. Ke změně došlo po osmi měsících snižování tempa inflace.
V srpnu se míra inflace v eurozóně nezměnila a setrvala na úrovni 5,3 procenta, oznámil dnes v odhadu statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace, která vylučuje kolísání cen energií a potravin, se snížila z 5,5 procenta v červenci na 5,3 procenta.
Česká ekonomika se v prvním pololetí pohybovala na hraně recese a za celý letošní rok zřejmě mírně klesne o dvě desetiny procenta, uvedlo ministerstvo financí. K růstu se vrátí v příštím roce, kdy se bude také dále snižovat inflace. Podle odhadů se má pohybovat pod třemi procenty.
Meziroční inflace v červenci opět zpomalila. Spotřebitelské ceny vzrostly o 8,8 procenta, což bylo o 0,9 procentního budu méně než v červnu. Meziměsíčně ceny rostly o půl procenta, především kvůli vyšším cenám v oddíle rekreace a kultura. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Inflace v červnu klesla pod 10 procent, přesto zůstává velkým tématem, jako tomu bylo v uplynulých měsících. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v loňském roce považovala míru inflace za nepřijatelnou naprostá většina lidí.
V Česku poprvé během posledních dvou kalendářních roků klesla inflace pod 10 procent. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, což bylo o 1,4 procentního bodu méně než v květnu. Meziměsíčně vzrostly ceny o tři desetiny procenta.
Průměrná inflace domácností důchodců byla loni 15,6 procenta, zatímco pro celé Česko dosahovala 15,1 procenta. Letos v únoru se rozdíl meziroční inflace zvýšil, když u důchodců činila 20,5 procenta, zatímco v celé společnosti 16,7 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Institut pro politiku a společnost. Institut je think-tankem opozičního hnutí ANO.
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny.
Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl dnes v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.
Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování.
Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ke zpomalení inflace přispělo podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení. Zpomalil například růst cen elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace poklesla ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta.
Senát dnes podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Na trhu se čekal výraznější pokles, analytici počítali s inflací 8,3 procenta nebo nižší. Za vyšším růstem jsou opět zejména drahé potraviny.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny stagnovaly. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné ČR. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.
4:00
Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?
