Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politické strany dostaly od státu 483 milionů korun. Méně, než minulý rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Stát loni vyplatil politickým stranám a hnutím 483,2 milionu korun, což bylo méně než v roce 2014. Celkové výdaje na volby loni představovaly 49,5 milionu korun.

Příspěvek na činnost se vyplácí podle zákona jako stálý příspěvek a také jako příspěvek na mandát. Stranám a hnutím, které dostaly v posledních volbách do Sněmovny tři procenta hlasů, vyplatí stát ročně šest milionů. Za každých i započatých 0,1 procenta dostanou subjekty 200.000 korun, od hranice pěti procent se už tento příspěvek nezvyšuje. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 855.000 korun a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy ročně 237.500 korun.

Ve formě příspěvku na činnost dostaly strany a hnutí za rok 2015 478,7 milionu korun a k tomu stát doplatil některým z nich ještě 4,5 milionu korun za rok 2014, celkem šlo o uvedených 483,2 milionu. V roce 2014 činil příspěvek na činnost 488,1 milionu.

Sociální demokraté v roce 2015 dostali 133,3 milionu, druzí byli komunisté s příspěvkem 83,2 milionu korun. Občanští demokraté obdrželi 61,8 milionu a hnutí ANO 57,6 milionu. TOP 09 obdržela 40,068 milionu, lidovci 45,304. Úsvit získal 21,97 milionu a například Piráti 1,805 milionu.

Témata:  příspěvky politickým stranám volby

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 8:24

Agáta Hanychová a dovolená s Prachařem. Tyhle vzpomínky nevymaže

Agáta Hanychová zažila spoustu romantických dovolených s řadou životních partnerů. Jen jedna je ale opravdu nezapomenutelná. A její současný manžel Mirek Dopita bude možná zklamaný, že se nejednalo o pobyt s ním. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?