Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: ANO by drtivě vyhrálo, Okamura se propadá

4. celostátní sněm hnutí ANO
4. celostátní sněm hnutí ANO
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - V šetření realizovaném v prosinci zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. Podle volebního modelu má největší podporu ANO (35,5 %) následované Piráty (11,5 %) a ODS (11,5 %).

Pokud jde o účast ve volbách, odpovědělo kladně 61 % dotázaných („rozhodně ano“ 33 % a „spíše ano“ 28 %), 32 % záporně („spíše ne“ 10 %, „rozhodně ne“ 22 %). Zbytek dotázaných (7 %) zvolil odpověď „nevím“. Podle získaných dat je deklarovaná volební účast srovnatelná s reálnou účastí v nedávných parlamentních volbách v říjnu 2017 (60,8 %), uvedl soc.cas.cz.

Volební model simuluje rozvržení voličských hlasů v hypotetických volbách. Není předpovědí výsledků voleb, ale poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Volební model je konstruován na základě otázek na volební účast, volbu strany, jistotu volby a zohledňuje váhání respondentů mezi více stranami.

ANO: 35,5 %

Piráti: 11,5 %

ODS: 11,5 %

ČSSD: 10 %

KSČM: 7,5 %

Lidovci: 6,5 %

SPD: 6,5 %

TOP 09: 4,5 %

STAN: 4 %

ostatní: 2,5 %

Témata:  volební preference průzkumy Hnutí ANO Česká pirátská strana ODS Sociální demokracie (SOCDEM) KSČM KDU-ČSL Svoboda a přímá demokracie TOP 09 Starostové a nezávislí

Související

Aktuálně se děje

9:07

Další soud mezi Hanychovou a Soukupem. Tentokrát nejde o Rozárku

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se nerozešli zrovna v dobrém, proto ostatně vedou spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. V červenci se ale otevřela u soudu další kauza. Možná by ale nemusela mít dlouhého trvání. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.