Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSSD se odrazila ode dna? Podle průzkumu by skončila druhá

38. sjezd České strany sociálně demokratické
38. sjezd České strany sociálně demokratické
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Pokud by se nyní konaly volby, ČSSD by se 13 procenty skončila druhá za vítězným ANO s 29 procenty. 13 procent by získala také třetí ODS. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti, komunisté, SPD a lidovci. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

"Podpora hnutí ANO v posledních třech měsících zůstává na stejné úrovni kolem 30 procent. Můžeme pozorovat velmi mírný nárůst preferencí ČSSD a mírný pokles preferencí Pirátské strany. Ani jeden z těchto posunů ovšem není statisticky významný," uvedli autoři průzkumu.

ČSSD podle dubnového volebního modelu CVVM měla 11,5 procenta, loni v lednu 12,5 procenta. Ve volbách obdržela 7,27 procenta hlasů. Hnutí ANO si udrželo stejnou podporu jako v dubnu, občanským demokratům lehce klesla z dubnových 13,5 procenta.

Piráty by v květnu volilo 11 procent lidí, tedy o 1,5 procentního bodu méně než v dubnu. Komunisté si květnovými 10,5 procenta mírně polepšili z dubnových deseti procent. SPD Tomia Okamury zůstala na 7,5 procenta, lidovcům ubyl procentní bod na 5,5 procenta.

TOP 09 a STAN zůstávají pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny. 

Témata:  volební preference průzkumy Sociální demokracie (SOCDEM) ODS Hnutí ANO Svoboda a přímá demokracie Česká pirátská strana KSČM TOP 09 KDU-ČSL Starostové a nezávislí

Související

Aktuálně se děje

9:07

Další soud mezi Hanychovou a Soukupem. Tentokrát nejde o Rozárku

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se nerozešli zrovna v dobrém, proto ostatně vedou spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. V červenci se ale otevřela u soudu další kauza. Možná by ale nemusela mít dlouhého trvání. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.