reklama

Věk pro odchod do penze se v Česku každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců.

Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla.

"Důchodový systém je celkově ve vnitřní nerovnováze, neboť u osob, které v současné době nově vstupují do základního důchodového pojištění, jsou budoucí výplaty důchodů o 41 procent vyšší než jejich odvody," uvádí zpráva.

V ní ministerstvo práce poukazuje na to, že posun věku prodlužuje pracovní aktivitu a zkracuje pobírání důchodu. Zvyšují se tak příjmy do systému a brzdí růst výdajů. Díky tomu se snižuje vnitřní dluh soustavy a nerovnováha mezi celkovou vyplacenou penzí a odvody. Pokud by se věk a nástup do penze dál odsouval tak, aby člověk byl na odpočinku čtvrtinu života, rozdíl důchodu a odvedené částky by ze 41 procent klesl na 27 procent.

Podle zprávy je u mužů za nynějších pravidel budoucí vyplacená penze jen o několik procent vyšší než odvedené pojistné. U žen celkový důchod převyšuje odvedenou částku zhruba o 85 procent. Za rozdílem je to, že s malými dětmi zůstávají doma matky a v době rodičovské do systému peníze neodvádějí. Doba péče se jim ale do nároku na důchod započítává. Ženy pobírají penze také déle. Zatímco senioři v průměru dostávají důchod asi 18 let, seniorky asi 23 let. Ženy zas ale mají nižší částky. Loni to bylo v průměru o 2407 korun měsíčně méně. Víc jim tedy ve stáří hrozí chudoba.

Díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd jsou od roku 2017 roční příjmy z odvodů do systému vyšší než vyplacená částka na penze. Do budoucna se stárnutím společnosti výdaje ale porostou a saldo se bude postupně zvyšovat. Nejvyšší podle zprávy bude kolem roku 2060, kdy by za nynějšího nastavení mohlo dosáhnout asi 4,8 procenta HDP. V dnešních hodnotách to je asi 270 miliard korun. Díky odsouvání věku tak, aby penze zahrnovala čtvrtinu života, by propad mohl být nižší. Činil by 3,9 procenta HDP.

Na starobní důchody se nyní vydává necelých sedm procent HDP, kolem roku 2060 by se podíl měl dostat na 12,6 procenta. Česko má v EU podle zprávy výdaje spíš nižší, jejich růst bude ale nadprůměrný.

Na potřebu změn důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a zvládl v budoucnu početnou generaci Husákových dětí ze 70. let, poukazuje Národní rozpočtová rada. Po reformě volají i někteří experti a politici, a to hlavně opoziční. Maláčová před nedávnem ve Sněmovně řekla, že svůj návrh s pěti až deseti parametrickými změnami nynějšího systému představí na podzim.

Už dřív uvedla, že Česko zásadní reformu nepotřebuje, neumí ji ani pořádně připravit a potřeba je hlavně průběžné přizpůsobování důchodové soustavy stárnoucí společnosti. Odborníci poukazují na to, že pouhá úprava parametrů ale udržitelnost nezajistí.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama