reklama

Vše začalo v neděli 9. února 1942. V malém leteckém krytu v městské části Marylebone bylo objeveno tělo dvaačtyřicetileté učitelky Evelyn Hamiltonové. Žena byla uškrcena a bez známek sexuálního násilí. Zmizela její kabelka s 80 librami. Scotland Yard, který měl v rozbombardovaném městě starostí nad hlavu, se dal do vyšetřování vraždy. A nemělo zůstat u jedné!

Už další noc, 10. února 1942, byli strážníci přivoláni do bytu v Soho, který obývala pětatřicetiletá prostitutky Evelyn Oatleyové známější pod „pracovním“ jménem jako Nita Wardová. Nebohou ženu vrah stejně jako oběť z předešlého večera uškrtil. To, co se dělo dál se však vzpíralo lidskosti! Wardové pak podřízl zřejmě pro jistotu krk, a sexuálně ji zneužil otvírákem na konzervy, který byl nalezen na místě. Vrah však udělal chybu. Na otvíráku byly nalezeny jeho otisky. Rekonstrukce také ukázala, že vrah je levák.

Vyšetřovatelé doufali v brzké zatčení pachatele. Ten ovšem další noc opět udeřil. Jeho obětí se stala opět prostitutka. Tentokrát třiačtyřicetiletá Margaret Lowová přezdívaná „Perla“. Tu vrah v jejím bytě v Marylebone uškrtil jejími punčochami. Poté ji řezal nožem po celém těle, a zneužil svíčkou a břitvou. I otrlým policistům, kteří již během německého bombardování viděli mnohé, se z tohoto pohledu udělalo nevolno. Vrah opět zanechal na místě činu otisky a daktyloskopie odhalila, že se stejného muže, který řádil o den dříve v Soho.

Neznámý vrah byl však nenasytný. 12. únor 1942! Čtvrtá noc a čtvrtá uškrcená žena! Tentokrát dvaatřicetiletá Doris Jouannetová z Paddingtonu, hospodská a příležitostná prostitutka se slabostí pro vojáky. Byla uškrcena šálou, a opět bestiálně zneužita. Ráno ji nalezl její manžel pracující jako provozní hotelu. Noviny začaly bít na poplach. S narážkou na „Jacka Rozparovače“ se začalo vrahovi přezdívat „Zatemňovací Rozparovač“. 

A ten opravdu nezahálel. Na další lov se vydal vrah už v pátek 14. února 1942. Urostlý voják v uniformě RAF nabídl slečně Gretě Haywardové, která procházela podchodem kousek u Piccadilly Circus, „trochu toho povyražení“. Když dívka odmítla, muž se na ní vrhnul, a začal ji škrtit. Zachránil ji jen náhodný příjezd poslíčka na kole. Škrtič se dal na útěk. Na místě však nechal pouzdro s plynovou maskou. Ještě téže noci byl hlášen další útok na prostitutku. Catherine Mulcahyová, známá též jako Kathleen Kingová, na vlakové stanici Paddington „sbalila nového kunčafta“. Když ho přivedla domů, začal ji škrtit. Dívka se však tak energicky bránila, že se muž dal brzy na útěk. Ještě ji nechal 5 liber „za služby“. Dívka neváhala, a vše nahlásila na policii.

Scotland Yard už měl žhavou stopu. Každá plynová maska měla totiž sériové číslo, a armáda měla jméno jejího majitele zaznamenané. A maska číslo 525987 patřila Gordonu Fredericku Cumminsovi. Ten tvrdil, že si s ním masku někdo vyměnil. Když ovšem u něj našli detektivové věci patřící zavražděným, a porovnali jeho otisky, spadla klec. Později vyšetřovatelé obvinili Cimmingse i ze dvou vražd z roku 1941.

Kdo byl vlastně? Cummings? Narodil se v roce 1914 do rodiny z lepších kruhů, a získal slušné vzdělání. Střídal neustále zaměstnání, protože byl drzý a nespolehlivý. Roku 1936 se oženil a vstoupil do RAF, kde si odsloužil jeden rok. Po vypuknutí války v roce 1939 znovu dobrovolně narukoval. Za války sloužil v Londýně v přijímacím výcviku pro příslušníky letectva. Mezi vojáky byl oblíben díky svému kamarádskému chování. Díky jeho vzhledu, a tvrzení že, je nemanželský syn šlechtice mu přezdívali „Vévoda“. Do svého zatčení byl naprosto bezúhonný a bez záznamu v trestném rejstříku.      

Soud s Cumminsem se konal mezi 24. a 27. dubnem 1942. Důkazy byly naprosto neoddiskutovatelné. Porotě trvalo pouhých 35 minut, než vynesla svůj ortel. Cummins byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby a odsouzen k smrti. Trest byl vykonán 25. června 1942. Paradoxně, během popravy byl vyhlášen letecký poplach....

reklama