Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moje největší chyba? Barack Obama otevřeně promluvil o prezidentování

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: whitehouse.gov **www.whitehouse.gov**

Washington – Americký prezident Barack Obama otevřeně promluvil o největší chybě, kterou ve své funkci udělal. Podle něj to byl „nedostatek plánování“ v období kolem roku 2011, kdy došlo ke svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Uvedl to v neděli pro stanice Fox News.

Intervenci v Libyi Obama stále považuje za správnou, připouští ale, že věc nebyla dobře naplánována a že tak v zemi po svržení diktátora nastal zmatek.

Jak podotýká CNN, není to poprvé, co se v posledních týdnech hovoří o Libyi a o zásahu, které vedlo NATO. Ten vyústil v říjnu 2011 smrtí Kaddáfího.

Už minulý měsíc prezident uvedl, že britský premiér David Cameron byl po zásahu „rozptylován řadou dalších věcí". Cameron, spolu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, schytali hlavní nápor Obamovy kritiky.

Intervence v africké zemi podle Obamy šla tak, „jak nejlépe to bylo možné", přesto prý ale dnes v Libyi panuje „nepořádek".

V prohlášení pro CNN mluvčí Národní bezpečnostní rady Obamovy poznámky mírnil a ujistil, že spojenectví mezi Velkou Británií a Spojenými státy je i nadále silné.

„Premiér Cameron je velmi blízkým partnerem a my si jsme hluboce vážíme příspěvků Velké Británie k našim společným cílům národní bezpečnosti a zahraniční politiky, které odrážejí naši speciální a základní vztah," uvedl mluvčí NSC Ned Price.

Témata:  Barack Obama Libye Muammar Kaddáfí

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.