Co se to děje na Blízkém východě. V Afghánistánu se pohybují vojáci, úřady mlží, píše známý list

Jak poukazuje list The Financial Times, záhada spojená s posledním pozorováním čínských vojenských vozidel hlídkujících uvnitř Afghánistánu se prohloubila minulý týden, když Peking popřel, že by jeho vojáci byli přítomni v Afghánistánu, ale na druhou stranu potvrdil, že byla spolu s Kábulem podniknuta „společná operace v rámci boje proti terorismu".

Toto odhalení přichází ve chvíli, kdy Čína stupňuje vztahy se svým západním sousedem uprostřed postupného stahování od amerických sil z válkou zpustošené země, připomíná deník. Ren Guoqiang, mluvčí Lidově osvobozenecké armády, byl na zprávy o přítomnosti čínských vojáků uvnitř Afghánistánu dotazován ve čtvrtek na tiskové konferenci ministerstva obrany. Kategoricky ale popřel jakoukoli vojenskou účast v této zemi. Řekl nicméně, že „donucovací orgány obou stran řídily společné donucovací operace v příhraničních oblastech s cílem bojovat proti terorismu".

„Zpráva, že čínská armáda hlídkovala v Afghánistánu je falešná," ujišťoval. Ren měl na mysli řadu svědeckých zpráv a fotografií, které ukazují čínská vojenská vozidla hlídkující v posledních měsících uvnitř Afghánistánu. Informace o čínských nevojenských hlídkách na afghánské straně hranice nechtěly komentovat ani afghánské úřady.

„První fotky byly zveřejněny dne 3. listopadu 2016, kdy Wion, indický zpravodajský portál, ohlásil přítomnost čínských vojenských vozidel v koridoru Wakhan, horském pásu země mezi Pamírem a pohořím Karákorám, které se táhne podél hranic s Čínou," připomíná deník.

V únoru pak think-tank Central Asia-Caucasus Analyst zveřejnil zprávu s odkazem na „zdrcující důkazy", včetně prohlášení diplomatů a nejmenovaných čínských úředníků, že čínští vojáci hlídkovali uvnitř Afghánistánu. Článek ale také citoval Sediqa Sediqiho, mluvčího afghánského ministerstva vnitra, který vše obratem popřel.

Justin Bronk, analytik Royal United Services Institute v Londýně, řekl, že odmítnutí ze strany Pekingu nevylučuje operaci ve vojenském stylu vedenou policií. „Je zřejmé, že v místě jako je Afghánistán, jsou pojmy bezpečnostní složky a vojenské hlídky poněkud rozmazané," upozornil.

Řekl, že publikované fotografie údajných hlídek zachycují dva typy čínských vozů - Dongfeng EQ 2050, podobných americkým Humvee, a Norinco VP 11, vozidla schopného odolat minám. Oba stroje jsou vojenská vozidla, řekl Bronk. Zároveň ale dodal, že mohou být použita policejními a dalšími bezpečnostními složkami.

Pokud dohoda o společném hlídkování existuje, nebylo by to první takové uspořádání extrateritoriálního vymáhání práva, které by Čína uzavřela s některým ze sousedních států. Od prosince 2011 Čína, Laos, Myanmar a Thajsko provedly desítky společných policejních hlídek na řece Mekong s cílem zakročit proti trestné činnosti v regionu. Tyto hlídky byly reakci na brutální vraždu 13 čínských námořníků v říjnu 2011. Vrahy měli být údajně obchodníci s drogami.

„Čína má hned několik motivací, proč by měla prohloubit svou angažovanost v Afghánistánu. Peking se obává nákazy islámského extremismu a čínské společnosti také ovládají v Afghánistánu klíčové těžební a uhlovodíky koncese,“ připomíná deník.

„Hlavním zaměřením Číny je boj proti terorismu," řekl Andrew Small, expert na Čínu. Poukázal například na Turkestánskou islámskou stranu, separatistickou organizaci, kterou Čína spojuje s teroristickými útoky a která zřejmě sídlí v Badachšánu, afghánské provincii sousedící s Čínou.

Jak poukazuje list The Financial Times, Čína byla nucena reagovat na nebezpečí spojené s případným odchodem amerických sil ze země. „Je nemožné dívat se na to, co Čína dělá, mimo rámec vyvolaný postupem USA, který nutí Čínu neochotně čelit skutečnosti, že bude muset převzít větší odpovědnost za bezpečnost na jejím západním okraji," vysvětluje Small.

Témata:  Čína,  Čínská lidová osvobozenecká armáda,  Afghanistán