Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšetřovatelé nevěří, že dopis nalezený po útoku v Dortmundu psali islamisté

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Na místě úterního bombového útoku v Dortmundu se našly tři dopisy se stejným textem, který začíná slovy o Alláhovi. Vyšetřovatelé mají pochybnosti o tom, že je napsali islamisté.

Informovaly o tom dnes německé rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutscher Zeitung. Kriminalisté tvrdí, že mají "vážné pochybnosti" o tom, že by text byl napsán radikálními islamisty. Vyšetřování pokračuje několika směry, včetně možného motivu pravicového či levicového extremismu.

V dopisech se píše o berlínském útoku, který si v prosinci vyžádal 12 mrtvých, či o zapojení Německa do boje proti Islámskému státu (IS). Neznámý autor dopisu v něm také požaduje, aby Německo stáhlo průzkumné letouny Tornado využívané v boji proti IS a aby uzavřelo základnu amerických vojsk v západoněmeckém Ramsteinu.

Existence dopisů také nezapadá do dosavadních zkušeností evropských bezpečnostních sil s IS, který se k útokům hlásí jiným způsobem.

Autobus s fotbalisty bundesligového Dortmundu v úterý večer cestou na domácí zápas čtvrtfinále Ligy mistrů s Monakem poškodily tři exploze. Zranění ruky při nich utrpěl španělský obránce Marc Bartra, který byl převezen do nemocnice, kde se podrobil operaci. Zraněn byl i jeden z policistů, který autobus doprovázel.

Témata:  exploze zasáhly autobus Borussia Dortmund Islámský stát Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.