Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co stojí za migrační vlnou a jaká je budoucnost? Expert odhalil překvapivé závěry

Sucho, ilustrační fotografie
Sucho, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Washington - Klimatické změny podle amerického výzkumného pracovníka a novináře, Jonathana Marshalla, působily jako katalyzátor politického neklidu v Sýrii a vedly k vlně migrace. Extrémní sucho navíc podle něj bude znamenat zvyšující se počet lidí prchajících ze svých vlastí na Blízkém východě či v severní Africe.

Vlna extrémního sucha dnes trápí státy napříč kontinenty. Nejvíce se v této souvislosti hovoří například s Venezuelou, Indií, Kanadou či Etiopií. A varování před teplým létem a nedostatkem vody přichází i do České republiky.

Před deseti lety se s tímto problémem potýkala i Sýrie. Tehdy se podle Jonathana Marshalla, výzkumného pracovníka a novináře, americká vláda rozhodla ne k pomoci, ale využila tamější ekologické krize ke změně režimu. Situace vedla k humanitární krizi.

Vědci před oteplováním planety a změnami klimatu často varují, avšak Marshall uvádí, že tomu není věnována dostatečná pozornost. Proto jej například v podstatě ani nepřekvapilo, jak málo bylo napsáno či odvysíláno o studii německého Institutu Maxe Plancka, podle které zvyšující se teploty učiní z Blízkého východu či severní Afriky neobyvatelná místa. A to do konce tohoto století. Současný počet uprchlíků prchajících ze svých domovů do Evropy by proti tomu, co nastane, byl zanedbatelný.

"Nemusíme však čekat ještě destíky let. Již můžeme vidět, jak vlna tepla a sucha narušila život v Sýrii, zapříčinila nedostatek jídla, nezaměstnanost, občanské nepokoje a migraci," píše pro Consortium News. A chybné vládní kroky a zahraniční vlivy prý ještě posílily tragédii v zemi, kde sucho působilo jako katalyzátor politického neklidu.

Odkazuje na dokumenty zveřejněné na serveru Wikileaks, díky kterým je zřejmé, že Washington tyto věci nepřekvapily. V roce 2006 totiž prý velvyslanectví USA v Damašku oznámilo, že Sýrie čelí vodní krizi, která by mohla vést k ekonomické nestabilitě a společensko-politickým nepokojům.

Podle zprávy již téměř 250000 lidí tehdy mělo opustit své domovy především na východě země a vydalo se hledat potravu a práci jinde a velvyslanectví varovalo před možnou humanitární krizí. Tehdy prý například i deník New York Times přinesl příběh o tom, jak čtyřleté sucho v Sýrii krutě postihlo miliony Syřanů. "Místo pomoci však USA navrhlo způsoby, jak destabilizovat tamní vládu a změnit syrský režim. A v roce 2010 se nakonec krize stala realitou," popisuje Marshall. Asad a jeho vláda totiž nedokázali a jen těžko mohli s nedostatkem vody bojovat. 

"Ačkoliv nepokoje přišly v reakci na politickou situaci a ne na klimatické změny, syrské státní a společenské instituce byly léty strádání oslabeny a byly tak snadným cílem cizích mocností a domácích extremistů," domnívá se Marshall. A tato současná situace může být podle něj jen malou ukázkou toho, co bude s přibývajícími teplotami a úbytkem vody následovat. 

"Už loni ministr zahraničí, John Kerry, uvedl, že pokud si myslíme, že imigrace je pro Evropu výzvou kvůli extremisu, máme počkat na to, co se bude dít, až se objeví nedostatek vody, potravy a boj jednotlivých skupin o přežití," připomíná.

Dodává, že Washington by však měl být připraven pomáhat i nepřátelským režimům, protože jak ukazuje příklad syrské krize, oslabení vlády pod vlivem ekologické katastrovy s cílem vynutit si politické změny je jen receptem na humanitární katastrofu a násilí.

Témata:  Syrská krize USA oteplování sucho

Související

Aktuálně se děje

8. srpna 2025 10:28

Špatná zpráva pro televizní diváky. Karel Šíp naznačil, kdy skončí

Už desítky let patří Karel Šíp k nejvýraznějším osobnostem tuzemského televizního vysílání. Přestál změnu režimu, rozpad společného československého státu a v poslední době se svou Všechnopárty i výměny generálních ředitelů České televize. Přesto diváci vědí, že jednoho dne skončí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Příměří za ruských podmínek nevydrží. Dalším Putinovým cílem bude totální likvidace Ukrajiny a útok na Evropu

Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.