Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak je to s lidskými právy ve světě? Amnesty International se zlobí

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Londýn - Zabíjení civilistů ve válkách, antimigrační politika, pronásledování opozice či sexuálních menšin zmiňuje ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě organizace Amnesty International (AI).

Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.

Za migrační politiku kritizuje zpráva mimo jiné Austrálii, která posílá migranty do států Nauru a Papua-Nová Guinea. Organizaci se ani nelíbí, že Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko či Francie vracejí odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu, ač tam podle AI není bezpečno.

"Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě," řekl k výroční zprávě generální tajemník AI Salil Shetty.

Zpráva AI se zmiňuje také o násilí na ženách a jejich nerovnoprávném postavení v řadě států světa. Kritizuje protipotratovou právní úpravu některých latinskoamerických zemí, Polska, Irska či Malty. Polskou vládu zpráva kritizuje i za pokračující "snahu politicky kontrolovat soudnictví, nevládní organizace a média".

V Itálii podle zprávy pokračuje diskriminace Romů v přístupu k bydlení: násilně jsou segregováni v táborech s horšími podmínkami. Kritiku přitom sklidila i Evropská komise, která podle AI nedokázala vůči Itálii zakročit. Podmínky pro bydlení Romů kritizuje zpráva také v Portugalsku či Slovinsku. Romské děti mají podle AI stále nerovný přístup ke vzdělání například v Česku a na Slovensku.

Stovky aktivistů podle AI loni zemřely kvůli tomu, že se úřady v řadě zemí světa snažily zabránit pokojným demonstracím či umlčet opozici a média. Jako nejhorší země, kde jsou po desítkách zavíráni novináři, označila zpráva Turecko, Egypt a Čínu. Připomněla i úmrtí léta vězněného čínského nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa.

Práva na svobodu projevu porušuje podle AI Rusko, když zatýká pokojné demonstranty a svévolně zadržuje desítky aktivistů, či Bělorusko, v jehož případě AI kritizuje i trest smrti. Zpráva připomíná i věznění opozice v Saúdské Arábii. Nejméně 120.000 politických vězňů je podle organizace zadržováno v pracovních táborech v KLDR, kde jsou vězni mučeni a nuceni k tvrdé práci.

Vážné porušování lidských práv zaznamenala AI v Íránu, kde jsou podle ní nespravedlivě souzeni kritici vlády. Zpráva upozorňuje i na zabíjení tisíců lidí, čehož se dopouští policie v protidrogovém tažení filipínského prezidenta Rodriga Duterteho.

AI označila za nelegální izraelskou blokádu palestinského Pásma Gazy, kterou organizace považuje za "kolektivní trest" pro dva miliony lidí.

Diskriminace etnických a sexuálních menšin přetrvává podle AI například v Chorvatsku a xenofobní prostředí panuje v Bulharsku či ve Švédsku.

Témata:  AI (Amnesty International) lidská práva uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

17. února 2026 19:59

Moravec si to nenechal líbit. Rajchlovi vrátil jeho útok

Mezi moderátorem Václavem Moravcem a poslancem Jindřichem Rajchlem vypukl ostrý spor kvůli nedělnímu vysílání diskusního pořadu Otázky Václava Moravce. Rozbuškou se stalo téma obrany a bezpečnosti, ke kterému nebyl do studia pozván žádný zástupce opozičního hnutí SPD. Zatímco Rajchl obviňuje moderátora z osobní perzekuce a nerespektování stranických nominací, Moravec mluví o nepřípustném nátlaku ze strany politiků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jesse Jackson

Jesse Jackson zemřel. Amerika přišla o nejslavnějšího pastora současnosti, proslavil se bojem za rovnoprávnost

Ve věku 84 let v úterý ráno pokojně zemřel Jesse Jackson, jedna z nejvýznamnějších postav amerického hnutí za občanská práva a zkušený politik, který zásadně ovlivnil podobu moderních Spojených států. Smutnou zprávu potvrdila jeho rodina v prohlášení, v němž ho označila za „vůdce-služebníka“, který zasvětil svůj život boji za utlačované, přehlížené a ty, jejichž hlas nebyl slyšet. Jacksonův odchod znamená konec jedné velké éry amerického aktivismu.