Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Mayová narazila ve sněmovně lordů už popatnácté

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Londýn - Britská premiérka Theresa Mayová dnes utrpěla v horní komoře parlamentu již patnáctou ze série porážek v souvislosti s chytaným odchodem země z Evropské unie.

Sněmovna lordů totiž schválila další dodatek k zákonu o brexitu, který by kabinet zavazoval k zachování pravidel EU týkajících se ochrany životního prostředí i po odchodu z bloku. Osud dodatku není jasný, neboť dolní komora, ve které mají premiérčini konzervativci většinu, může Sněmovnu lordů přehlasovat.

Sněmovna lordů schválila dodatek poměrem 294 ku 244 hlasům. Pokud by v normě zůstal, musela by britská vláda zachovat pravidla EU v oblasti ochrany životního prostředí. Podle kabinetu brexit ale Británii umožní ekologické zákony zlepšit.

Zákon, který má zajistit právní kontinuitu po brexitu, musí obě komory parlamentu schválit před samotným odchodem země z Evropské unie 29. března příštího roku. Dolní komora tak učinila letos v lednu.

Horní komora parlamentu, Sněmovna lordů, ale v uplynulých týdnech schválila řadu dodatků, jejichž smyslem je zachování užšího vztahu s evropskou sedmadvacítkou. Požaduje v nich například setrvání Spojeného království v celní unii s EU, zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů či setrvání v unii v případě, že by odchod měl za následek zavedení přísného režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Dolní komora, ve které mají konzervativci premiérky Mayové těsnou většinu, může rozhodnutí nevolené Sněmovny lordů přehlasovat. Podle agentury Reuters ale dodatky Sněmovny lordů mohou v Dolní sněmovně podpořit rebely uvnitř konzervativní strany, kteří si přejí užší vazby s EU po brexitu.

Témata:  Brexit Velká Británie Parlament Velké Británie Theresa Mayová politici

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.