Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sovětský svaz invazí v srpnu 1968 bránil to své, tvrdí ruský historik

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin ve zvlášť černých barvách popisuje československou historii. Pokud jde o rok 1968, Sovětský svaz prý invazí bránil jen "to své".

Smagin pro krymský server Sevastopolskije novosti popisuje "hrůzy", které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války. "Švejkovi rodáci" podle něj po válce zabavili nemalou část zlatého pokladu admirála Alexandra Kolčaka, což pak podle autora umožnilo vybudovat silnou armádu a obranná opevnění na hranicích s Německem.

"Po necelých dvaceti letech ale Češi tradičně bez odporu před Němci složili ruce v klín," píše se v komentáři. "Po válce pak vyhnání Němců doprovázely skutečné akty genocidy", které nešetřily ženy ani kojence. Dobře se ve společném státě nežilo ani Slovákům, kteří "vážně zvažovali, že se stanou součástí SSSR jako svazová republika".

"V srpnu 1968 sovětské vedení, možná chybující v hodnocení hrozeb nebo málo využívající arzenál nesilových metod, bránilo to své. Uplynulé půlstoletí dokázalo oprávněnost motivace Brežněva a jeho kolegů, pokud neprokázalo i oprávněnost jeho kroků," míní historik.

"Je možné upřímně litovat Čechy, kteří před půlstoletím se slzami v očích sledovali sovětské tanky v ulicích Prahy. Je ale možné i pochopit, že bez intervence by SSSR riskoval, že už za pár let budou stát vojska NATO před Užhorodem," dodal Smagin.

Témata:  VIII.68 historie Rusko

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.