Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ohnivé peklo na Sibiři může ovlivnit klima i geopolitiku, Trump nabízí Putinovi pomoc

Požár
Požár
Foto: Pixabay

Sibiřská tajga dál hoří na ploše tří milionů hektarů a prognózy jsou nepříznivé. Shoduje se na tom dnešní ruský tisk, který za příčinu alarmující kalamity označuje pasivitu místních úřadů a nedostatečné zdroje. Pomoc ve středu prezidentu Vladimiru Purinovi telefonicky nabídl jeho americký protějšek Donald Trump. Ruská vláda chce vyšetřit, zda sibiřské požáry nebyly založeny úmyslně.

V asijské části Ruska je situace krajně nepříznivá a zlepšovat se nebude, tvrdí ruští hasiči a meteorologové. Déšť se v postižených regionech, rozlohou srovnatelných s územím Belgie, v dohledné době neočekává.

Situaci komplikuje fakt, že na odlehlých a nepřístupných místech záchranáři hašení vzdali, protože náklady údajně převyšují výši možných škod. Oheň se ale podle expertů v takovém případě může přesunout do masivních sibiřských rašelinišť, kde "přečká" zimu a na jaře znovu zachvátí okolní lesy.

In eastern #Russia, some 3 million hectares of forests are affected by wildfires. This video shows the scale of devastation across 10 regions in #Siberia:pic.twitter.com/9yXNlEsQdO

— Alex Kokcharov (@AlexKokcharov) July 29, 2019

Mluvčí ministerstva pro mimořádné události dnes novinářům řekl, že místní správní úřady v sibiřských regionech situaci nezvládly, zanedbaly varování centrálních orgánů a byly pasivní při hašení. Irek Chačanov, hlavní ruský expert na protipožární ochranu, agenturu TASS upozornil, že znečištění ovzduší zplodinami hoření může mít "velké ekologické a klimatické následky".

Dým komplikuje život obyvatelům asi 800 ruských měst. Pomalu se přesouvá do sousedních států, zejména do Kazachstánu a Mongolska. Evropskou část Ruska údajně zatím neohrožuje. Oheň spaluje spíše neobydlené oblasti, ztráty na životech nejsou hlášeny.

Od dnešního dne budou podle agentury Interfax ruské letouny rozptylovat nad oblastmi požárů jodid stříbrný ve snaze uměle vytvářet dešťová oblaka. Krystalky této látky působí jako kondenzační jádra, na nichž se vytvářejí kapky deště.

S nabídkou pomoci při hašení sibiřských požárů zatelefonoval ve středu večer do Moskvy americký prezident Donald Trump. Podle sdělení Kremlu prezident Putin označil Trumpův návrh za "krok k obnovení plnohodnotných vztahů" mezi Ruskem a USA. Slíbil, že americkou pomoc využije, bude-li to potřeba.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil generální prokuratuře, aby prošetřila spekulace o záměrném založení požárů na Sibiři. Podle spekulací ruského tisku mohli lesy zapálit pracovníci firem, které se zabývají ilegální těžbou dřeva, aby zakryly následky svých skutků. "Lidem musí být jasno, co a jak se vlastně stalo," řekl premiér novinářům. Vyšetřovatelé mají vládě podat zprávu do konce října.

Požáry zasáhly hlavně rozsáhlá území Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti, kde vláda vyhlásila stav ohrožení. Putin k hašení ve středu povolal armádu, na pomoc hasičům byly vyslány desítky speciálních armádních letadel a vrtulníků. Dým z ohně se pomalu přesouvá do sousedních států, zejména do Kazachstánu a Mongolska. Evropskou část Ruska údajně zatím neohrožuje. Oheň spaluje spíše neobydlené oblasti, ztráty na životech nejsou hlášeny.

Ruský etnograf Timofej Moldanov agentuře Interfax řekl, že šamani původních sibiřských národů ve středu zahájili obřady přivolání deště, který by měl pomoci oheň uhasit. Zvlášť působivé jsou prý rituály v komunitách Něnců, tajmyrských Dolganů, ugrofinských Marijců a Komijců nebo východosibiřských Jakutů.

Témata:  Vladimír Putin Donald Trump Dmitrij Medveděv Sibiř požáry

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.