Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron oznámil stažení části francouzských sil z Mali

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil záměr zmenšit francouzský vojenský kontingent v Mali, kde bojuje s džihádisty. Odůvodnil to dosaženými úspěchy a větším zapojením evropských partnerů do tamních operací, napsala stanice BFM TV.

Prezident Macron v přístavním městě Brest hovořil k příslušníkům armády. V projevu vyzval Spojené státy, aby se opět angažovaly na Středním východě. Prezident také vyzdvihl přínos armády pro společenský postup vojáků, napsala agentura AFP.

V současnosti působí v oblasti 5100 francouzských vojáků, loni byl dočasně jejich počet navýšen o 600, připomíná AFP. Mezinárodní síly budou o dalším působení v oblasti jednat v únoru v Ndjameně. Pro Francii, která zde působí od roku 2013, se jedná o největší zahraniční misi. O život zde přišlo na 50 francouzských vojáků, pět z nich za poslední měsíc.

Podle lednového průzkumu nemá francouzské působení v Mali podporu veřejnosti. Vojenskou misi schvaluje jen 49 procent Francouzů, na konci roku 2019 to bylo 58 procent a na začátku působení v roce 2013 misi podporovalo 73 procent dotazovaných, píše BFM TV.

Obranný rozpočet Francie pro tento rok počítá s částkou 39,2 miliard eur, o 4,5 procenta více než loni. Peníze na armádu rostou již tři roky v řadě.

V oblasti jsou přítomni i vojáci z dalších evropských zemí. V rámci mise Evropské unie, které do 12. ledna velel český generál František Ridzák, působí také desítky českých vojáků, kteří především střeží velitelství mise a její výcvikovou základnu.

Islamistické skupiny začaly operovat v Mali v roce 2010 a postupně rozšířily své působení také na sousední Niger a Burkinu Faso. Islamistické skupiny v těchto třech zemích kontrolují některé oblasti a organizují útoky na vojáky i civilisty.

Témata:  Emmanuel Macron Francie Armáda Francie Mali

Aktuálně se děje

22. května 2024 18:37

SZÚ: Nejčastější nemocí z povolání byl i loni covid-19

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy