Parlamentní volby se přitom konají 26. září, podle Bartsche ale nebudou následující koaliční rozhovory snadné, takže se vyjednávání o nové vládě protáhne. Pokud Merkelová zůstane ve funkci do 17. prosince, překoná i dosavadního rekordmana, kterým je s 5869 dny kancléř sjednotitel Helmut Kohl.

Už v prosinci 2019 dohnala Merkelová co do počtu dní v úřadu prvního kancléře poválečné spolkové republiky Konrada Adenauera, který německou vládu vedl 5143 dní. Německá média tehdy uváděla, že kancléřka téměř s jistotou nepřekoná Kohla, který byl kancléřem od 1. října 1982 do 26. září 1998. Aby se tak stalo, musela by Merkelová vládnout do letošního 17. prosince, tedy takřka další tři měsíce po volbách. Podle Bartsche je nyní taková možnost reálná.

"Moje předpověď je, že to bude velmi dlouho trvat, protože žádná strana se zřejmě nepřiblíží ani k 30 procentům. To bude znamenat více koaličních možností, takže se dočkáme taktického vyjednávání," řekl Bartsch na videu zveřejněném na instagramovém kanálu televize Phoenix. "Odhaduji, že Merkelová bude do Vánoc ještě kancléřkou," řekl.

Merkelová už v nadcházejících parlamentních volbách nekandiduje. Po 16 letech v úřadu odchází z vysoké politiky, což není žádným překvapením. "Toto čtvrté období je mým posledním v úřadu kancléřky Spolkové republiky Německo. Ve spolkových volbách v roce 2021 nebudu kandidátka unie CDU/CSU a ani nebudu kandidovat do Spolkového sněmu," oznámila Merkelová v říjnu 2018. Ještě téhož roku předala funkci předsedkyně konzervativní unie CDU/CSU Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou letos nahradil Armin Laschet.

Laschet je také kancléřským kandidátem unie. Naděje, že se postaví do čela německé vlády hatí nelichotivé průzkumy veřejného mínění. Podle aktuálního Trendbarometeru televizí RTL a n-tv, který vyhotovuje institut Forsa, poklesla popularita CDU/CSU na 21 procent. Anketu vedou sociální demokraté (SPD) v čele Olafem Scholzem. Na třetím místě jsou Zelení s kandidátkou Annalenou Baerbockovou, hlasovalo by pro ně 18 procent respondentů. Do Spolkového sněmu se dostanou podle průzkumu ještě liberálové (FDP) s 12 procenty, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 11 procenty a postkomunistická Levice s šesti procenty.