"Zachování NATO je dnes v našem nejvlastnějším zájmu, přinejmenším stejně tak jako za studené války," prohlásila Merkelová, podle níž je proto správné, aby Evropa na transatlantickém spojenectví pracovala a převzala ve světě více zodpovědnosti. I proto, že "Spojené státy už automaticky nepřebírají zodpovědnost, když v našem okolí hoří".
Německo tak hodlá mimo jiné zvyšovat rozpočet na obranu směrem ke dvouprocentnímu cíli NATO, na což tlačí především americký prezident Donald Trump. Příští rok mají výdaje na obranu činit 1,42 procenta německého HDP, do roku 2024 pak 1,5 procenta. Do začátku 30. let spolková republika dosáhne dvou procent, přislíbila Merkelová, která však vede vládu, kde mají koaliční strany na tuto otázku různé názory. Sociální demokraté jsou proti velkému nárůstu těchto výdajů.
Německá kancelářka dnes i v reakci na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti, hovořila také o problémech aliance. Patří k nim podle ní odcizení Turecka, které by ale přesto mělo zůstat členem spojenectví, už kvůli jeho geostrategickému významu. Poznamenala také, že Severoatlantická aliance den co den čelí hybridním hrozbám ze strany Ruska.
