Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele některé z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.

Zatímco rakouský host rozhovor poměrně zevrubně komentoval, Kreml dal zjevně najevo svou nelibost s jeho obsahem tím, že ho přešel mlčením. Na kremelském webu se žádná zpráva o schůzce, alespoň do večerních hodin, neobjevila. Mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských agentur pouze poznamenal, že "rozmluva nebyla podle měřítek z poslední doby dlouhá". Trvala kolem půldruhé hodiny.

"Obecně nemám z tohoto rozhovoru s prezidentem Putinem optimistický dojem, o němž bych vás mohl informovat," konstatoval Nehammer před novináři na rakouském velvyslanectví v Moskvě. "Zjevně se připravuje rozsáhlá ofenziva," dodal s poukazem na všeobecně očekávaný mohutný útok ruských sil na východě Ukrajiny.

"Byli jsme konfrontováni s tím, že na východě Ukrajiny bude brzy ofenziva, která bude mít zničující dopad na civilisty. Už teď ukrajinské jednotky vědí, že ruská armáda je chce obklíčit, aby je rozdrtila," řekl kancléř, který o víkendu navštívil Kyjev. V sobotu se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, jemuž slíbil další podporu Evropské unie a zpřísňování protiruských postihů.

Putin podle Nehammera při dnešním rozhovoru opakoval svá stanoviska a vidění ruské agrese proti Ukrajině, kterou Kreml označuje za "speciální vojenskou operaci". Rakouský kancléř přitom hovořil o zločinech páchaných na Ukrajině a poznamenal, že ruského prezidenta je nutné "neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny".

"Pro mě bylo důležité mu jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii," prohlásil Nehammer před novináři.

Při jednání s Putinem kancléř podle svých slov také zdůraznil, že je důležité udržet humanitární koridory pro civilisty. "Musí být povinností ruské armády postarat se o jejich bezpečnost," dodal Nehammer a řekl, že také šéfa Kremlu vybídl, aby ruská armáda umožnila přístup pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže k ukrajinským zajatcům, stejně jako to podle něj umožňuje ukrajinská armáda u ruských zajatců.

Nehammer rovněž Putinovi řekl, že ukrajinský prezident Zelenskyj s ním chce jednat přímo, na což však "nepřišla žádná významnější reakce". Putin ale podle něj znovu vyjádřil důvěru v takzvaný istanbulský formát, což naznačuje, že to je nyní jediný způsob, jak pokročit při mírových rozhovorech, které momentálně uvázly, poznamenal Nehammer.

V Istanbulu se minulý měsíc při tureckém zprostředkování sešly delegace ukrajinských a ruských vyjednavačů.

Nehammer před cestou do Ruska, která se setkala v některých unijních zemích i v Rakousku s kritikou, ujistil, že nehodlá být při setkání vůči Putinovi "morálně neutrální". Připustil, že se jedná o "riskantní misi", která ale může poskytnout možnost vytvořit "most pro jednání".

Za kancléře se dnes postavil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg se slovy, že je dobré Putinovi osobně připomenout, že válku prohrál. Setkání svého rakouského protějšku s Putinem podle agentury Reuters uvítal německý kancléř Olaf Scholz s odůvodněním, že podporuje jakékoli diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině.