reklama

Maďarsko je společně s Tureckem jedinou zemí třicetičlenné aliance, která vstup dvojice skandinávských zemí neschválila. Orbán už loni v listopadu na jednání šéfů vlád zemí Visegrádské skupiny prohlásil, že "Finsko a Švédsko kvůli Maďarsku neztratí ani minutu" a že Maďarsko jejich členství schválí v únoru 2023.

Maďarští poslanci mají podle Orbána o věci začít jednat příští středu 1. března a "jednání napříč parlamentními uskupeními jsou nutná", než bude moci Maďarsko vstup schválit. Fidesz je v parlamentu nejsilnější stranou; ve 199členné zákonodárné komoře má 135 mandátů. Podle programu maďarského parlamentu by poslanci měli hlasovat o rozšíření aliance v týdnu od 6. března.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v obranné alianci.

Pokud se Maďarsko vysloví pro jejich vstup do NATO, zbývat bude už jen Turecko. Ankara kritizuje Švédsko kvůli tomu, že podle něj poskytuje útočiště kurdským radikálům. V lednu navíc zrušila na únor plánované rozhovory s oběma severskými zeměmi, když krajně pravicový politik při protestu ve Stockholmu spálil kopii koránu. Ve středu švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že rozhovory mají pokračovat v polovině března.

Orbán řekl, že je třeba vyslyšet výhrady Turecka vůči vstupu Švédska do NATO, jinak by snahy o rozšíření aliance mohly ztroskotat. "Co se týče Turecka, jsou také našimi spojenci, a proto je nutné jim naslouchat," řekl maďarský premiér.

Maďarští představitelé podle Reuters říkají, že schvalování přístupových protokolů v parlamentu nabralo zpoždění kvůli zákonům potřebným pro to, aby EU odblokovala peníze pro Maďarsko. Orbán dnes uvedl, že někteří poslanci jeho Fideszu si dělají starosti kvůli možným geopolitickým rizikům vzhledem k tomu, že hranice, již aliance sdílí s Ruskem, se po vstupu Finska rozšíří o 1000 kilometrů. Jiným zákonodárcům podle něho zase vadí, že Finsko a Švédsko šíří "naprosté lži" o stavu demokracie a právního státu v Maďarsku. Porušování těchto základních principů, na nichž je založena EU, je už několik let předmětem sporů mezi Evropskou komisí a Orbánovou vládou. Brusel odmítá Budapešti vyplácet peníze z unijních fondů do doby, než zavede reformy vedoucí k posílení nezávislosti justice a opatření proti korupci.