Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle středozemských států musí být migrační solidarita povinná

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Větší pomoc s migranty, kteří přes Středozemní moře připlouvají do jihoevropských zemí Evropské unie, by měly poskytovat všechny země evropského bloku. V Aténách se dnes ministři vnitra pětice středomořských zemí EU shodli, že všechny státy unie by měly solidárně nést spravedlivou část břemene.

Další návrh nového azylového a migračního systému, který loni představila Evropská komise, by podle nich proto měl mít vyšší cíle a nespolupracující země k solidaritě donutit, uvedla agentura Reuters.

"Ve své současné podobě neposkytuje pakt dostatečné záruky postiženým členským státům," uvedli ve společném prohlášení ministři Řecka, Španělska, Itálie, Malty a Kypru.

Evropská unie už od migrační krize před několika lety marně vyjednává o změně pravidel takzvaného Dublinského systému. Od chvíle, kdy komise v roce 2016 do návrhu novely zapracovala systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl do dalších zemí v případě nezvladatelně velkého náporu na jeden členský stát, se diskuse zasekly na odporu zemí ze středu a východu EU.

Česká republika, Polsko či Maďarsko podobné řešení zásadně odmítají. Situaci neodblokovaly různé pokusy o úpravy původního plánu ani zcela nový loňský návrh nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

"Nemůžeme dopustit, abychom tu měli pět středozemských členských států, které budou nést veškerý tlak za zbytek Evropské unie... Je nutné, aby solidarita byla povinná," řekl Reuters řecký ministr pro migraci Notis Mitrakis.

"Není dál možné, abychom byli trestáni za svou geografickou polohu," doplnil ho maltský ministr Byron Camilleri. Situace ve východním Středomoří bude jedním z témat summitu EU příští týden v Bruselu.

Právě možná "povinná solidarita" v rámci nového azylového a migračního systému u některých členských států včetně Česka nejspíš narazí na odpor. Evropská komise loni navrhla, aby v krizových situacích mohl Brusel členským zemím nařídit, aby převzaly určitý počet migrantů nebo zařídily jejich návrat do zemí původu. Návrh počítá s tím, že pokud stát běžence z přetížených zemí EU či lidi zachráněné na moři přijme, dostane na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Když to odmítne, může zařídit jejich návrat do vlasti na vlastní náklady.

Počet migrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, už od dob vrcholu migrační krize v roce 2015 citelně poklesl. Loni se do Evropy převážně po moři dostalo asi 95.000 lidí, což je desetkrát méně než před pěti lety; většina migrantů skončila v Řecku, Španělsku a Itálii, potíže situace dál dělá i malé Maltě.

Témata:  migrace EU Evropská komise (EK) uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 16:41

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.