Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potopení lodi s migranty u Řecka si vyžádalo nejméně 59 obětí

Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Uprchlíci, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Nejméně 59 mrtvých si vyžádalo potopení lodi s migranty u řeckého pobřeží. Jde o nejtragičtější incident v letošním roce, přičemž mnoho lidí se stále pohřešuje. Desítky osob se už podařilo zachránit.

Podle deníku Guardian tvoří většinu obětí muži z Afghánistánu a Pákistánu, kteří se po potopení lodi utopili. Panuje přesvědčení, že na plavidle, které plulo z Libye směrem do Itálie, bylo několik stovek lidí. Do středečního odpoledne bylo zachráněno 104 osob.

"Evidujeme dramatický nárůst v počtu mrtvých, který roste každou hodinu," uvedl jeden z řeckých činitelů. "Spekuluje se, že na palubě bylo až 600 lidí, ale nemáme to potvrzeno. Loď je pod vodou, potopila se," dodal.

Deutsche Welle připomíná, že Řecko je jednou z hlavních vstupních bran do Evropské unie pro migranty z Asie a Afriky. Do Řecka, Itálie, Španělska, na Maltu a Kypr už letos dorazilo 72 tisíc lidí, vyplývá z údajů OSN.

Středomořští převaděči stále častěji využívají větší lodě a snaží se uniknout hlídkám pobřežních stráží, uvedl server DW. Naposledy v neděli bylo z moře zachráněno 90 migrantů, když úřady obdržely tísňové volání.

Témata:  uprchlíci migrace Řecko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.