Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech.
S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.
Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. "Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protizvdušné obrany," prohlásil dnes šéf NATO.
Kyjev podle Stoltenberga obdržel první ze systémů IRIS-T od Německa, o dodávkách z dalších zemí se bude mluvit na dnešním zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy bude za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova předcházet pracovní večeři ministrů NATO.
"Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémy s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů," vyjmenoval Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.
Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu.
S třemi desítkami aliančních kolegů dnes poprvé jako hosté zasednou ministři obrany Finska a Švédska. Obě dlouhodobě neutrální země letos požádaly o vstup do aliance v obavách z ruské agrese. Finský ministr Antti Kaikkonen před jednáním řekl, že k dokončení přístupového procesu zbývá pouze ratifikace posledních dvou ze 30 zemí. Hlavní překážkou je pro oba státy Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Helsinky a Stockholm nebudou podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. Všechny tři země v současnosti jednají o možné dohodě, s dříve požadovaným vydáním některých Kurdů do Turecka však skandinávské státy nesouhlasily.
Témata: Jens Stoltenberg, Ukrajina, NATO (Severoatlantická aliance)
Související
20. srpna 2025 15:35
2. prosince 2024 13:53
1. října 2024 11:02
30. září 2024 18:30
17. září 2024 15:58
