Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin podle novinářů ještě v den smrti Navalného jednal o výměně

Alexej Navalnyj
Alexej Navalnyj
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Podle ruského investigativního portálu Agentstvo ruský prezident Vladimir Putin projednával možnosti výměny vězněného vůdce ruské opozice Alexeje Navalného za ruské občany zadržované na Západě ještě několik hodin před Navalného úmrtím.

Server to uvedl s odkazem na zdroje obeznámené s průběhem jednání. Podle těchto zdrojů se Putin setkal s miliardářem Romanem Abramovičem čtyři hodiny před oznámením Navalného úmrtí.

Abramovič, který byl dříve obviněn z prostřednictví mezi Ruskem a Západem, prý sehrál roli prostředníka. Podle jednoho ze zdrojů Putin během setkání s Abramovičem souhlasil s výměnou Navalného.

Server ale uvádí, že Putinova dohoda s výměnou mohla být jen povrchní a mohl se tím snažit odvést pozornost od plánů na vraždu Navalného. Další možností je, že Putin chtěl dovést jednání téměř do konce a počkat, až Berlín odsouhlasí výměnu ruského občana Vadima Krasikova vězněného v Německu a poté navrhnout výměnu za jiného vězně než Navalného.

Zdroje portálu se shodují, že Navalnyj nebyl jediným vězněm, o jehož výměně se jednalo. Ruská strana uvažovala také o vydání novináře The Wall Street Journal Evana Gershkoviche nebo příslušníka americké námořní pěchoty ve výslužbě Paula Whelana.

Podle Agentstva se o výměně vězňů jednalo minimálně od jara loňského roku. Po Navalného úmrtí informovaly o jednání i jeho spolupracovnice Kira Jarmyšová a Marija Pevčichová, které naznačily, že úmrtí může souviset s probíhajícími jednáními. Jarmyšová tvrdí, že Putin neunesl představu, že by se Navalnyj ocitl na svobodě.

Skupina 40 zemí, včetně všech 27 členských států Evropské unie, se na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě spojila ve výzvě k Rusku, aby umožnilo nezávislé mezinárodní vyšetřování okolností smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení.

Tuto výzvu tlumočila jménem zúčastněných zemí, mezi nimiž se nachází i USA, Kanada, Británie a Ukrajina, šéfka unijní delegace v OSN Lotte Knudsenová, informovala agentura Reuters.

"Jsme zděšeni smrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného, za kterou nese poslední odpovědnost prezident Vladimir Putin a ruské úřady," uvedla Knudsenová. "Rusko musí umožnit nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování okolností jeho náhlého úmrtí," dodala.

Navalnyj, který byl nejvýraznějším Putinovým kritikem v Rusku, zemřel 16. února v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Mnoho jeho příznivců tvrdí, že byl zavražděn. Kreml odmítá jakoukoli vinu na úmrtí opozičního vůdce, který byl pohřben v pátek v Moskvě.

Evropská unie již v únoru vyzvala Moskvu, aby umožnila nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování Navalného smrti, ale Kreml to odmítl. Ruský vyšetřovací výbor oznámil, že zahájil procedurální vyšetřování okolností Navalného úmrtí.

Témata:  Alexej Navalnyj Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 17:21

Zvládla by se Evropa postavit Rusku? Nová analýza ukazuje sílu obou stran

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Marine Le Pen

Le Penová si u soudu vyslechla trest: Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.