Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin se dostal pod tlak, Běloruskem si zachránil kůži, míní šéf MI6

Vladimír Putin
Vladimír Putin
Foto: kremlin.ru

Šéf britské rozvědky Richard Moore poskytl serveru Politico rozhovor o současném stavu ruského režimu a roli MI6 ve vzpouře Jevgenije Prigožina. Žádnou roli totiž nehrála, rozvědka měla potíž dění v Rusku vůbec porozumět. Moore zavítal u příležitosti výročí Pražského jara zavítal do Prahy. Československo popsal jako poslední zemi, která viděla ruské tanky valící se přes její hranice.

Server zveřejnil rozhovor se šéfem britské rozvědky MI6 Moorem. Stalo se tak u příležitosti jeho návštěvy Prahy, pro níž se rozhodl kvůli výročí Pražského jara. „Toto je poslední evropská země, která viděla ruské tanky valící se před její hranice, a tam se nachází Ukrajina,“ vysvětlil důvod své návštěvy české metropole.

Vyjádřil se například ke kritice ukrajinských sil za to, že v rámci protiofenzívy postupují pomalu. „No, je to tvrdá práce a jak víte, ukrajinští představitelé a armáda se tomu nevyhýbají. A Rusové měli šanci postavit se do obrany, kterou je velmi těžké překonat,“ nastínil.

„Vracím se ale k tomu, že ukrajinští velitelé v dosti ostrém kontrastu se svými ruskými protějšky chtějí zachránit životy svých vojáků, a proto postupují s náležitou opatrností. Stále obsadili více území za měsíc, než se Rusům podařilo za rok,“ zdůraznil Moore.

Šéf britského ekvivalentu americké CIA upozorňoval před možným ponížením ruského prezidenta Vladimira Putina. „Nikdo nechce ponížit Putina a tím méně nechce nikdo ponížit velký ruský národ. Ale cesta pro ně je velmi jasná: Stáhněte všechny své jednotky,“ vyzval.

„Většina konfliktů končí nějakým druhem vyjednávání. Je na Ukrajině, aby definovala podmínky míru, ne na nás. Naším úkolem je pokusit se je postavit do co nejsilnější pozice, ze které lze vyjednávat z pozice síly, a to je to, co máme v úmyslu udělat,“ vylíčil Moore.

Varoval ale, že Putin je pod tlakem. „Myslím, že se pravděpodobně cítí pod nějakým tlakem. Prigožin byl jeho výtvor, a přesto se proti němu obrátil. Opravdu se Prigožinovi nebránil,“ podotkl s tím, že ruský prezident následně uzavřel dohodu, aby „si zachránil kůži s využitím dobrých služeb vůdce Běloruska“.

Šéf MI6 hodlá nejednotnosti všech Rusů využít. Vyzval proto Rusy rozčarované chováním Vladimira Putina ke spojení s britskými bezpečnostními složkami. „Pravdou je, že lidé k nám stále přicházejí, a samozřejmě tím riskují. Ale staráme se o lidi, kteří k nám přicházejí a pracují s námi. A samozřejmě, že naše úspěchy nejsou nikdy známé,“ podotkl.

Napříč ruskými elitami podle něj existují hluboké trhliny. Vysoce postavení činitelé ruského ministerstva obrany jsou navíc stále stejným zdrojem nespokojenosti, jako před vzpourou wagnerovců.

ale tvrzení, že by za vzpourou stály západní zpravodajské služby. „Je velmi lichotivé, že si prezident Putin myslí, že za tím stojí moje služba. Závratný sled událostí před, během a po vzpouře bylo trochu obtížné si vysvětlit,“ uvedl.

Během rozhovoru narážel také na ukončenou spolupráci Putina s Prigožinem a následnou dohodu s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. „Jsem si jistý, že si musí uvědomit, že ve státě Dánsko, abych citoval Hamleta, je kolem něj něco hluboce shnilého a on musel tuto dohodu přerušit, a bylo to dost ponižující. Musel jít a uzavřít dohodu s Lukašenkem, aby si toho dne zachránil kůži.

Agentura MI6, kterou Moore vede, vznikla v roce 1909. Britská vláda její existenci oficiálně potvrdila až na konci století – roku 1994. Okolo ní se postupně rozvinula rozsáhlá mytologická tradice, která vyvrcholila vznikem postavy Jamese Bonda neboli agenta 007.

Server Politico přirovnal MI6 k americké Ústřední zpravodajské službě (CIA). V Británii totiž figuruje ještě agentura MI5, která má podobnou náplň práce jako americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Figuruje tedy zejména na území Spojeného království, zatímco MI6 má působnost po celém světě.

Témata:  Rusko Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 14:42

Papež František zemřel, co bude dál? Po pohřbu zasedne konkláve

Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.