Rusové budou potrestáni za otrávení Navalného, státy EU se dohodly na sankcích

Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku dnes podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním skupiny lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Právě tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku v srpnu otráven.

Konkrétní seznam jmen by měla unijní diplomacie připravit v příštích dnech a státy by jej mohly definitivně schválit ještě tento týden.

Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. O jednotlivých jménech dnes ministři nejednali, shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí počítající se zmrazením majetku v bankách unijních zemí či zákazem cest na území evropského bloku.

"Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného," řekl Petříček médiím po jednání.

Výsledky vyšetřování otravy A. @navalny nejsou Česku ani #EU lhostejné. Jsme připraveni přijmout sankce proti těm lidem v Rusku, kteří jsou s ní spojeni. Zatím jsme se na Radě ministrů zahraničí #FAC shodli na konkrétních jménech.

Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.

Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji, než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU. Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.

Státy unie rovněž opět vyzvaly Rusko, aby začalo dodržovat mírové dohody z Minsku požadující ukončení střetů mezi proruskými povstalci a vládními silami na východě Ukrajiny. "To považujeme za klíčovou podmínku pro jakoukoli zásadní změnu našeho vztahu s Ruskem," prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že státy bloku souhlasily také s tím, že EU musí zesílit svou podporu ruské občanské společnosti.

Ministři se dnes shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.

Státy unie, která Lukašenka kvůli zmanipulovaným volbám neuznává za prezidenta, opět vyzvaly režim v Minsku k ukončení násilností proti poklidným opozičním demonstracím a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by podle závěrů dnešního ministerského jednání na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.

"Všechny členské státy tento návrh akceptovaly, protože od schválení původního seznamu neukázal Lukašenko vůbec žádnou vůli k jednání," řekl po jednání Borrell. Podle vyjádření některých diplomatů by mohly unijní země schválit rozšíření seznamu v nejbližšícg dnech, nejvýše do několika týdnů.

Témata:  Alexej Navalnyj,  protiruské sankce,  EU,  Tomáš Petříček,  novičok,  Rusko