Stoltenberg již na začátku tohoto týdne prohlásil, že chce NATO s Moskvou v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog. Jednání Rady NATO-Rusko by se týkalo zejména napětí u ruské hranice s Ukrajinou. V sobotu agentura Interfax informovala, že Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10.000 vojáků, kteří se účastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech u hranic s Ukrajinou.

NATO a zvláště země z jeho východního křídla jsou znepokojeny hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Rusko naproti tomu tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli snaze aliance rozšířit se o tuto zemi a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v rozhovoru s ruskou státní televizí zopakoval, že zváží různé možnosti, pokud Západ nedostojí jeho požadavkům na bezpečností záruky, napsala agentura AP.

Podle Putina musí Západ jeho požadavky rychle splnit, jinak Moskva podnikne "adekvátní vojensko-technické kroky". Západní země také obvinil z toho, že na prahu Ruska nabírají "agresivní" kurz. Odpovědí na tuto agresi může být podle ruského prezidenta různá škála kroků, které budou záviset na návrzích, jež mu předloží ruští vojenští experti.

Agentura DPA připomněla, že se Rada NATO-Rusko naposledy sešla v červenci 2019. Pokusy o další jednání od té doby vždy selhaly, částečně kvůli tomu, že Rusko chce ohledně Ukrajiny jednat v jiném formátu. Takovou podmínku odmítají východní členové NATO.