reklama

NATO a zvláště země z jeho východního křídla jsou znepokojeny aktuálním hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Rusko naproti tomu tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli snaze aliance rozšířit se o tuto zemi a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech. Zejména pobaltské státy nabádají k ráznému přístupu k Moskvě, řada dalších evropských zemí však prosazuje vedle hrozby sankcí také obnovu přímých jednání s Moskvou.

"Dialog s Ruskem musí vycházet ze základních principů evropské bezpečnosti a reagovat na obavy NATO z ruských činů. A je podmíněn konzultací s našimi evropskými partnery včetně Ukrajiny," řekl dnes Stoltenberg novinářům v Bruselu. Co nejdříve v příštím roce chce uspořádat jednání rady, která se sešla naposledy předloni. Rozhovory však podle něho musejí být smysluplné, tedy brát v potaz zájmy suverénního státu, kterým je Ukrajina. Rusko požaduje mimo jiné slib, že NATO s Kyjevem nebude vyjednávat o členství. Stoltenberg ovšem opakovaně prohlásil, že o tom, zda Ukrajina do NATO vstoupí, rozhodnou pouze členské země a Kyjev.