Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.

Členské státy NATO na čtvrtečním summitu v Bruselu podle Stoltenberga schválí posílení sil na východním křídle vysláním čtyř nových bojových uskupení v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. "Očekávám, že lídři odsouhlasí posílení pozice NATO ve všech oblastech, přičemž výrazně bude posílena východní část aliance na zemi, ve vzduchu i na moři," řekl šéf NATO na tiskové konferenci před summitem, který se bude věnovat nynější ruské agresi vůči Ukrajině. Spojenecké země od začátku ruské invaze poslaly zejména na východ Evropy desítky tisíc vojáků.

Stoltenberg dodal, že po vzniku nových bojových uskupení bude mít NATO na svém východním křídle spolu se stávajícími silami v pobaltských zemích a v Polsku osm mnohonárodních uskupení. Podle Stoltenberga ukrajinská krize ukázala, že NATO musí na delší dobu znovu definovat svou odstrašovací a obrannou strategii. "Jsme ve zcela novém bezpečnostním prostředí," konstatoval.

Autoritářské síly jsou podle generálního tajemníka stále více připraveny využít všech možností k dosažení svých cílů. Poukázal v té souvislosti i na Čínu. Spojenci se podle něj obávají, že Čína by mohla poskytnout Rusku materiální podporu při jeho invazi.

Země Severoatlantické aliance jsou podle Stoltenberga připraveny pomoci Ukrajině v boji proti kybernetickým hrozbám a poskytnout jí vybavení k ochraně před chemickým či jaderným útokem. Varoval, že jakékoli nasazení chemických zbraní ze strany Ruska by mělo dalekosáhlé následky.

Americký prezident Joe Biden, který bude ve čtvrtek probírat další společný postup vůči Rusku a pomoc Ukrajině s vůdci dalších 29 aliančních zemí v Bruselu, varoval před bezprostřední hrozbou ruského použití chemických zbraní na Ukrajině. Stoltenberg dnes prohlásil, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, která by mohla mít přímý dopad i na členské země aliance. Nespecifikoval však, zda by se v takovém případě NATO do války přímo vložilo. Zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že aliance zůstává stranou, aby předešla riziku světového jaderného konfliktu.