V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to dnes přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
"Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny," prohlásil Zelenskyj. "Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla," řekl. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34.000 Židů. Připomenul, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. "Proč se to děje?", položil si otázku.
Ukrajina netouží po ničem jiném, než aby žila v míru a aby se stala součástí Evropské unie, což ale ruský prezident Vladimir Putin nehodlá podle Zelenského připustit. "Buduje v Evropě novou zeď mezi svobodou a nesvobodou," řekl prezident. Zelenskyj uvedl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle Zelenského potřebuje zajistit vzdušný prostor.
"Je těžké bránit naši zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu.," řekl prezident. "Po 80 letech jsou naše města opět rozbombardovaná. Kde je historická odpovědnost?" uvedl. Projev ke Spolkovému sněmu Zelenskyj zakončil výzvou ke kancléři, aby zasáhnul. "Pane kancléři Scholzi, rozbijte tu zeď nesvobody," dodal.
Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Témata: Olaf Scholz, Volodymyr Zelenskyj
Související
19. listopadu 2024 15:42
16. listopadu 2024 8:46
15. listopadu 2024 16:36
7. listopadu 2024 20:11
2. října 2024 12:36
9. září 2024 19:09