Aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně. Bude také pečlivě monitorovat obdobné manévry Ruska.

Ministři dnes probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině. Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

"Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být zahájena...Pokud Rusko použije jakýkoli typ jaderných zbraní proti Ukrajině, bude to mít vážné následky," řekl Stoltenberg. O konkrétní odpovědi aliance nechtěl hovořit. Dodal, že pokud by se útok týkal přímo území některého ze států NATO, odpovědí by byla aktivace článku pět zavazujícího všechny členy ke kolektivní obraně napadené země.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, ani oni nespecifikovali.

"Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl dnes Austin. Nejdůležitějším poselstvím ministerské schůzky podle něj byla rozhodnost, s jakou chtějí alianční země poskytovat další zbraně Ukrajině, ať bude konflikt trvat jakkoli dlouho.

Stoltenberg po jednání zopakoval, že NATO monitoruje ruský jaderný arzenál a nezjistilo žádnou nebývalou aktivitu. Spojenci podle něj nehodlají kvůli ruským hrozbám zrušit či odložit každoroční cvičení sil jaderného odstrašení, do něhož se letos mají během týdne zapojit letouny armád 14 zemí třicetičlenné vojenské organizace. Zrušení manévrů by "vyslalo špatný signál" Moskvě, řekl Stoltenberg.

Krátce po aliančním cvičení má v plánu obdobné pravidelné manévry i Rusko. NATO se podle Stoltenberga neobává, že by je mohlo využít k přípravě nečekaného útoku, bude nicméně jejich průběh bedlivě sledovat.

Vedle Spojených států disponují z aliančních zemí jadernými zbraněmi také Británie a Francie.

"Je to rutinní cvičení, je celé o připravenosti," řekl novinářům v Bruselu britský ministr obrany Ben Wallace, podle něhož i dnešní jednání sloužilo k ujištění, že "jsme připraveni na cokoliv". Spojenecké cvičení se má uskutečnit na území vzdáleném více než tisíc kilometrů od ruských hranic.

Kromě jednání jaderné plánovací skupiny probrali dnes ministři obrany i další agendu dvoudenního bruselského zasedání. Podle Stoltenberga se shodli na plánu navýšit výrobu zbraní, které má přispět k doplnění skladů aliančních armád a další podpoře Ukrajiny. Austin dodal, že spojenci by se i kvůli tomu snažit navýšit obranné rozpočty ještě nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu, k níž v současnosti většina zemí včetně Česka směřuje.