Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil dnes šéf SBU Vasyl Hrycak podle agentury Interfax-Ukrajina. Stalo se tak podle něj poté, co jeden z ruských bitevníků odpálil na ukrajinské dělové čluny dvě neřízené rakety.
Auto najelo dnes ve městě Le-šan na jihozápadě Číny na chodník a zabilo sedm lidí, další čtyři lidé jsou zranění. Informovala o tom agentura AFP. Podle listu People's Daily zemřelo devět lidí. Policie řidiče zadržela, příčina nehody se vyšetřuje.
Čeští a američtí vojáci jsou vyšetřováni kvůli úmrtí zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě kvůli obvinění ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. Informoval o tom americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění důrazně odmítl.
Ukrajinský parlament po schválení dekretu o válečném stavu přijal rezoluci, která vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí. Rezoluce je adresována mezinárodním organizacím včetně OSN, Evropského parlamentu a národních parlamentů všech států světa. Vyzývá mimo jiné k vyhlášení nových protiruských sankcí.
Pětice německých mladíků ve věku 17 až 24 let musí za hromadné znásilňování spolužaček do vězení. Soud v západoněmeckém Essenu jim vyměřil tresty v délce od tří let a devíti měsíců do šesti let a tří měsíců, informovala dnes agentura DPA. Někteří provinilci byli odsouzeni jako mladiství.
Ruská tajná policie vyslechla posádky ukrajinských vojenských lodí, které byly zadrženy v Kerčském průlivu. Oznámila to dnes agentura TASS. Agenti kontrarozvědky FSB vyslýchali některé ze 24 Ukrajinců, kteří byli v neděli při ozbrojeném incidentu u krymských břehů zadrženi. Ruští představitelé tvrdí, že mezi nimi jsou ukrajinští tajní agenti. Tři námořníci byli podle ruských i ukrajinských médií zraněni.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer dnes připustil, že by se mimořádné kontroly mohly vrátit i na další úseky hranice, například do Saska, které hraničí s Českou republikou a Polskem. Informovala o tom agentura DPA. V současnosti přísnější opatření fungují pouze na rakousko-německé hranici, především kvůli vracení migrantů.
Čína nadále považuje pozdvižení ohledně svých koncentračních táborů, v nichž drží na milion etnických Ujgurů a dalších lidí, za pouhý PR problém, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný deník v něm připomíná, že v minulých dnech čínská vláda vydala další prohlášení, že v autonomní severozápadní provincii Sin-ťiang brání náboženské a kulturní svobody, navzdory důkazům, že čínské úřady poslaly většinu tamního muslimského obyvatelstva do spartánských táborů, kde jim jsou následně vymývány mozky.
Nedělní incident v Kerčském průlivu u Krymu je velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po dnešním mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.
Německá policie zvažuje, že zavede bodový systém, který by usnadnil deportace migrantů opakovaně porušujících zákon. Informuje o tom magazín Spiegel, podle něhož by každý migrant, který nasbírá určitý počet bodů, musel zemi opustit.
Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu v izraelském parlamentu slíbil, že udělá vše pro to, aby byla otevřena česká ambasáda v Jeruzalémě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím Českou republiku označil za nejlepšího přítele Izraele v Evropě. Zeman na to odvětil, že ho překvapuje, že jen v Evropě, a vysloužil si potlesk.
Přibližně 80.000 lidí podepsalo v Německu petici proti přijetí globálního paktu OSN o migraci. Informoval o tom dnes odpoledne petiční výbor Spolkového sněmu. Petici iniciovala protiimigrační opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). Migrační pakt je tématem k debatě i pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Vedení vládní strany dnes oficiálně navrhlo, aby se o paktu diskutovalo na jejím prosincovém sjezdu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na zasedání vlády vyzval, aby ministři nepodceňovali dopad demonstrací proti plánovanému zdražení pohonných hmot, které by mělo začít platit od počátku příštího roku. Proti plánu v sobotu po celé Francii protestovalo přes 100.000 lidí. Podle vládního mluvčího se Macron rovněž obává, že by záběry z násilných demonstrací, které mnohdy připomínaly "válečné scény", mohly poškodit obraz Francie v zahraničí.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes podepsal výnos, který v zemi na 60 dní zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení úřadu prezidenta o tom informovala ukrajinská média.
Libyjská pobřežní stráž zadržela u libyjského pobřeží 113 běženců, včetně žen a dětí, kteří se pokoušeli dostat do Evropy. S odvoláním na prohlášení pobřežní stráže o tom dnes informovala agentura AP.
Evropská i světová levice a středolevice se potýkají s krizí. Neúspěšná kandidátka na americkou prezidentku Hillary Clintonová řekla, že se obě politické agendy musí globálně spojit proti novému fenoménu, který odstartoval brexitem, a vyvrcholil vítězstvím Donalda Trumpa - nástup populistů a krajní pravice k moci. Řešení vidí Clintonová v efektivnějším boji s masovou migrací, která se pro extremisty stala živnou půdou. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Prezident Miloš Zeman nevidí Pásmo Gazy jako nezávislý stát, protože tamější vládní hnutí Hamás vnímá jako teroristickou organizaci. Řekl to dnes izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Zároveň ho pozval na další návštěvu České republiky. Odpoledne český prezident jako první český politik promluví v izraelském parlamentu Kneset.
V Istanbulu se dnes do obytné čtvrti zřítil vrtulník turecké armády, zahynuli čtyři vojáci a další voják utrpěl vážná zranění. Informovala o tom agentura Anadolu. Podle prvních informací na zemi po pádu helikoptéry nebyl nikdo zraněn.
Dánsko oznámilo pozastavení armádních dodávek Saúdské Arábii. Doplnilo tak další evropské státy, které k tomuto kroku vyzval Evropský parlament. Nicméně, Saúdská Arábie se nemusí bát, že by neměla dostatek zbraní od jiných států. Její největší armádní dodavatelé, Velká Británie a Francie, se nechystají k připojení se k zbrojnímu embargu vůči Saúdské Arábii.
Pařížská nemocnice Saint-Antoine se stala obětí vlastního nápadu: dárce pro potřeby lékařského výzkumu lákala tak neodolatelně, že si nakonec s náporem zájemců nevěděla rady, uvedla agentura AFP s odvoláním na jednoho z výzkumníků. Zdravotní ústav doplatil na nabídku, že dá 50 eur (asi 1300 Kč) za vzorek stolice.
Soud s mladou Češkou Terezou H., která byla v lednu zadržena na mezinárodním letišti v pákistánském městě Láhaur s devíti kilogramy heroinu, se chýlí ke konci, napsal dnes pákistánský server Times of Islamabad s odvoláním na místní televizi. Proces, který provázelo množství odkladů soudních jednání, podle něj potrvá patrně už jen měsíc.
Francouzský zámořský region Mayotte tvrdí, že domorodí obyvatelé ostrovů se stali menšinou na vlastním území kvůli rychle rostoucímu počtu nelegálních migrantů, kteří přišli na ostrov v posledních letech. Informoval o tom server francouzského veřejnoprávního rozhlasu France Info
Příští rok to budou už čtyři roky, kdy Evropa čelila největšímu náporu běženců, který velmi zamával ve vztazích mezi jednotlivými zeměmi. Ty, které byly zatížené nejvíc, požadovali od ostatních větší solidaritu, zatímco jiné se už od začátku stavěly k přijímání migrantů negativně, a razily spíše myšlenku pomoci uprchlíkům v jejich zemi. Informoval o tom britský deník The Guardian.
20. května 2024 21:54
20. května 2024 20:47
20. května 2024 19:25
20. května 2024 18:44
20. května 2024 17:05
Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta společně s vůdci Hamásu je podle premiéra Petra Fialy děsivý a absolutně nepřijatelný.
