reklama

Podle posledních teorií se děti odlišují hlavně způsobem, kterým si získávají pozornost a přízeň rodičů. Prvorození mají větší autoritu, sebedůvěru a sklony být svědomití. Nejmladší naopak autoritu zpochybňují, jsou více společenští, ale i neurotičtí.

Jedna z nedávných studií týkající se prvorozených přímo hovoří o vyšším inteligenčním kvocientu (v průměru o 1,5 bodu). To je podle vědců z Lipska důsledkem interakce mezi bratry a sestrami, která stimuluje poznávací schopnosti a také schopnost učit se.

Nejhůře jsou na tom podle průzkumů prostřední děti. Mají pocity frustrace a odcizení od rodiny, připadá jim, že se pohybují na neznámé a neurčité půdě. Disponují ale diplomatickými schopnostmi, protože v dětství většinou vyjednávali "mír" mezi sourozenci.

Psychologové také hovoří o tzv. middle-child syndromu, který pojmenovává zklamání z toho, že nemají stejné výsady jako nejstarší a nejmladší sourozenec. Prvorození mají totiž různá privilegia, zatímco mladším dětem rodiče více ustupují.

Obecně z průzkumů vyplývá, že prvorození jsou konformní a zodpovědní, prostřední diplomatičtí a nedůtkliví, nejmladší kreativní a buřičští. O tom ale podle vědců nerozhoduje přímo pořadí narození, ale nálepka, kterou dostanou už v raném věku.

Dva britské výzkumy, do nichž se zapojilo víc než 400 tisíc lidí, potvrdily, že vliv pořadí je zanedbatelný. Sourozence ale odlišuje jejich rozdílná úloha v rodině, boj o přízeň otce a matky a jejich různý přístup k dětem, životní zkušenosti a prostředí.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama