Neobvyklá léčba zákeřné choroby? Lékaři pacientům do mozku implantují prasečí buňky

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony).

Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Současné léky dokáží nahradit chybějící dopamin, ale jejich účinnost v průběhu let odezní. I proto je třeba hledat nové cesty, jak s touto zákeřnou chorobou bojovat.

Skupina vědců z organizace Living Cell Technologies se sídlem v Aucklandu na Novém Zélandu vyvíjí léčbu, která využívá prasečí buňky z choroidálního plexu, tedy hustě prokrvené části mozku, jejíž hlavní funkcí je výroba mozkomíšního moku. Tato struktura vyrábí pro mozek koktejl růstových faktorů a signálních molekul, o kterých je známo, že pomáhají udržet nervové buňky zdravé.

Tato metoda je ještě v raných fázích testování, ale první výsledky čtyř pacientů vypadají slibně, všichni za uplynulých 18 měsíců po operaci zaznamenali určitá zlepšení. Lidé s Parkinsonovou chorobou, která způsobuje třes a ztížený pohyb, přitom obvykle v průběhu času hlásí spíše zhoršení stavu.

V květnu byla dokončena operace dalších 18 lidí v klinické kontrolované studii s použitím buněčných implantátů z prasečího choroidálního plexu. Existuje naděje, že sloučeniny vyrobené těmito buňkami budou vyživovat zbývající buňky produkující dopamin v mozku u jednotlivých pacientů. Tento přístup byl úspěšný třeba při pokusech na potkanech. 

Prasečí buňky jsou umístěny do porézního povlaku z alginátu vyrobeného z mořských řas, který umožňuje růstovým činidlům pohyb do okolní mozkové tkáně, ale který také zabraňuje buňkám imunitního systému pacientů v útoku na prasečí buňky. Tento přístup je také používán u buněk z prasečí slinivky implantovaných lidem s cukrovkou. Každá tobolka z alginátu je půl milimetru široká a obsahuje asi tisíc prasečích buněk. V prvním malé studii dostali čtyři lidé 40 kapslí do jedné strany mozku.

Předchozí práce ale zároveň odhalily, že příznaky Parkinsonovy choroby jsou obzvláště citlivé na placebo efekt, někteří lidé totiž vykazují zlepšení jen proto, že se to očekává. I proto si musejí dávat vědci velký pozor. Je třea pacienty dlouhodobě sledovat.

V nových pokusech s 18 pacienty je na obě strany mozku vkládáno celkem 120 kapslí. „Tato strategie je dobrý nápad,“ říká Roger Barker z University of Cambridge, který dříve působil jako vědecký poradce. „Otázkou je, jak konkurenceschopná bude ve srovnání s jinými buněčnými terapiemi.“ Další druh buněčné terapie pro Parkinsonovu chorobu, která ukázala určitý úspěch, používá implantáty mozkových buněk z potracených plodů. Takovou tkáň je obtížné získat - obzvláště v USA, píše server.

Za předpokladu, že tato léčba bude účinná, může být rozšířena na léčení dalších neurologických poruch, jako je například Huntingtonova choroba a Alzheimerova choroba.

Jedním z problémů se zvířecími transplantáty jsou například viry spící v prasečí DNA – tzv. prasečí endogenní retroviry. ty by mohly být přeneseny na člověka a vyvolat nová onemocnění. Tento problém je ale zatím spíše teoretický. Při pokusech s mozkovými buňkami a buňkami ze slinivky zatím žádné problémy zaznamenány nebyly.

Témata:  nemoc,  lékaři,  vědci,  zdraví,  mozek