Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba 5000 nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie dnes novinářům společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.
České hospodářství letos poroste o tři procenta a zpomalí tak svůj růst 4,3 procenta v loňském roce. Vyplývá to z pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi Evropské komise, která potvrdila svůj letní odhad. Pro příští rok zopakovala Komise odhad růstu českého HDP o 2,9 procenta, pro rok 2020 odhaduje růst české ekonomiky na 2,6 procenta.
Pětina dlužníků se závazky po splatnosti si může ze svého příjmu nakoupit pouze nejlevnější a nejnutnější jídlo a oblečení. Pěti procentům nezbudou peníze ani na tyto základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu, který si společnost KRUK nechala udělat v rámci akce Den bez dluhů mezi více než 1200 respondenty, z nichž polovina měla dluhy. KRUK spravuje pohledávky finančních ústavů a podniků.
Policejní speciální složky vypátraly v zahraničí bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který je obviněn z podpory terorismu a loni opustil Česko.
Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci. ČTK to sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, výhrady k dokumentu dával najevo i Petříček. Od smlouvy loni ustoupily USA, podepsat ji odmítly i Rakousko a Maďarsko.
Česko by mělo mít sebevědomou zahraniční politiku, která zahrnuje nejen sledování ekonomických zájmů, ale i prosazování hodnot jako lidská práva. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Příklady ze světa podle něj ukazují, že je možné jasně si držet hodnotová východiska a přitom pomáhat obchodu. Ministr také uvedl, že v podpoře lidských práv by se chtěl zaměřit nejen na tradiční oblasti, ale i na Afriku, kde má tato problematika souvislost i s migrací.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se dnes v Šanghaji zúčastnil slavnostního odhalení plakety připomínající pomoc Číny českým Židům, kteří prchali před nacismem. V Šanghajském muzeu židovských uprchlíků připomněl příběh uprchlíka Josefa Schulhofa. V souvislosti s tím ocenil, že Evropa od konce druhé světové války zažívá období míru, demokracie a respektu k lidským právům.
Německá policie zadržela v prvních devíti měsících tohoto roku na bavorských hranicích přes 430 pašeráků lidí. Více než 400 jich bylo u hranice s Rakouskem a přes 30 u hranice s Českou republikou, vyplývá z dnes zveřejněných policejních statistik. Loni jich bylo ve srovnatelném období na bavorsko-české hranici zachyceno přibližně deset. O ilegální vstup přes bavorsko-českou hranici do Německa se letos pokusilo nejméně 2030 lidí.
Vzhledem k tomu, jak málo demokracie si Češi užil během existence samostatného státu, není žádný div, že k období první republiky vzhlíží s obdivem, jako ke zlatému českému věku. Ale samozřejmě i štít Československa nezůstal úplně bez poskvrny a musel se potýkat s nejedním problém. Není totiž náhodou, že Československo vydrželo pouhých 20 let.
Rakousko se odmítnutím migračního paktu OSN střelilo do vlastní nohy. Řekl to ve čtvrtek televizi ORF někdejší expert OSN na lidská práva, Rakušan Manfred Nowak. Rozhodnutí rakouské vlády, ohlášené ve středu, odsoudil s poukazem na dosud velmi pozitivní obraz Rakouska v OSN jako "fatální signál". Rakouský deník Der Standard naznačuje, že rakouský krok by mohl posílit politiky jako je maďarský premiér Viktor Orbán a mohl by ovlivnit i volby do Evropského parlamentu, jak tomu podle něj nasvědčují diskuse v České republice.
Věštění je podle odborníků pouze snůškou nesmyslů, lidé, kteří mu věří, na něj ale nedají dopustit. Pro ty také nebude jméno Guruji Jayaraj neznámé. Tento indický věštec při své poslední návštěvě Prahy prozradil, co čeká Česko v roce 2019.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude navrhovat, aby Česko po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupilo ke globálnímu paktu Organizace spojených národů (OSN) o migraci. Vláda by o tom měla jednat příští týden, uvedl její předseda. Postoj k paktu chce ještě probrat s představiteli ČSSD. Babiš ve shodě se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.
Lidé změny počasí zvládají jen s obtížemi a na mnoho z nich působí hůře, než co jiného. Zjistili to kanadští vědci, kteří svou studii publikovali v časopise Plos One. V ní uvádějí, že pro mnoho lidí po celém světě včetně Česka jsou teplotní výkyvy větším šokem, než teroristické útoky.
Mohlo jít o den jako každý jiný. Místo toho se proměnil v tragédii, která nemá v české dopravě obdoby. 13. července 1947 zažilo Ústí nad Labem nejtragičtější nehodu v dějinách tuzemské tramvajové dopravy. Zemřely při ní desítky lidí a další stovka byla zraněna.
Silný vítr opět zasáhne část Česka. Výstraha platí pro Pardubický kraj a Vysočinu, Liberecko a Jablonecko v Libereckém kraji a Znojemsko v Jihomoravském kraji, a to od čtvrtečních 10:00 do 21:00.
Na starém kontinentě stále existují silné hranice mezi západní a východní Evropou. Průzkum amerického institutu Pew Research Center ukazuje, jak moc se liší postoje zemí napříč Evropou v otázkách tolerance muslimů, židů či homosexuálů.
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a na prosincovém sjezdu znovu nekandidovat. Post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021. Reakce českých politiků na její rozhodnutí jsou smíšené.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí v České republice předčasně zemřelo v roce 2017 vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí. Předloni to bylo 4300. Uvedlo to v dnešní tiskové zprávě ekologické Hnutí Duha, ministerstvo zatím ČTK informaci nepotvrdilo. Celkově znečištění ovzduší zabije v ČR až 11 tisíc lidí ročně, napsalo hnutí s odkazem na data evropské agentury EEA z roku 2017.
Praha - Na svobodu jsme si zvykli poměrně rychle. Nikdo nám neříká, co můžeme a nesmíme prohlásit, jak máme nakládat se svým životem ani kam můžeme jít. To poslední ale úplně neplatí, v Česku je řada míst, na které mají lidé přístup zakázán. A na některá se nikdy žádný člověk nepodíval.
Oslavy 100. výročí založení Československa podle bývalého prezidenta Václava Klause Česko málo využilo k reflexi své současné situace, své pozice uvnitř Evropské unie. V televizi Prima přitom přirovnával unii k Rakousku-Uhersku a v nadsázce se ptal, zda svátek není labutí písní české státnosti. Poukázal na to, že na víkendové oslavy nepřijeli představitelé Bruselu, ale hlavy nejsilnějších států. Návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové označil za jejich sebeprezentaci.
Přehlídka vojáků, policistů, hasičů, záchranářů i strážníků připomněla dnes v Praze stoleté výročí vzniku Československa. Po Evropské třídě pochodovalo víc než 2100 lidí včetně zástupců aktivních záloh a některých armád NATO, projely stovky kusů techniky. Zapojení letecké techniky bylo kvůli oblačnému a deštivému počasí omezeno. Přelétla jen stíhací letadla Gripen, která nebyla vidět, a pouze některé z původně plánovaných vrtulníků. Prezident Miloš Zeman před přehlídkou připomněl boj české armády proti terorismu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal na úřadu vlády amerického ministra obrany Jamese Mattise. Čeká je zhruba hodinové jednání, na kterém by měli hovořit o dnešním 100. výročí vzniku Československa, vzájemných vztazích, strategickém dialogu Česka a Spojených států a obranné a hospodářské spolupráci, sdělila ČTK mluvčí vlády Petra Doležalová.
Francouzský deník Le Figaro se v materiálu věnovaném 100. výročí vzniku Československa zaměřil na vztahy mezi Čechy a Slováky, které zůstaly dobré i 25 let po takzvané sametové revoluci. Politolog Jacques Rupnik uvedl, že Češi a Slováci si připomínají výročí vzniku dnes už neexistujícího státu, v němž žili pospolu po 75 let.
9:53
Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Zdroj: Libor Novák
Rozsáhlá policejní akce probíhala v pátek odpoledne v centru Prahy. Policisté pátrali po podezřelém muži, který měl vyhrožovat střelbou v budově Filozofické fakulty UK, kde před necelým rokem došlo k tragickému útoku. Po pár desítkách minut se ho podařilo zadržet.
