Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.
Na konferenci OSN o klimatu COP29 v Ázerbájdžánu zaznívají stále častější výzvy k přehodnocení statusu Číny a Indie jako rozvojových zemí. Delegáti z chudších států poukazují na zastaralé klasifikace z roku 1992, které těmto rychle rostoucím ekonomikám umožňují vyhnout se povinnosti poskytovat finanční pomoc nejzranitelnějším zemím.
Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Klimatická krize již způsobila desítky „nemyslitelných“ vln veder, které byly podle nových analýz dříve prakticky nepravděpodobné. Tyto extrémní jevy, zesílené lidskými emisemi skleníkových plynů, přinášejí smrt a zkázu napříč kontinenty a naznačují, že klimatické změny překročily hranice přirozeného vývoje klimatu v historii lidstva.
Donald Trump se nezúčastnil klimatické konference COP29, ale jeho rychlé personální změny v administrativě jasně naznačují, že se snaží zvrátit klimatické kroky, které zavedl jeho předchůdce Joe Biden. Ve své analýze to uvedl server Politico.
Otázka, zda Spojené státy opět vystoupí z Pařížské dohody, je znovu aktuální vzhledem k možnému návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Přestože je tento scénář znepokojivý, historie naznačuje, že by jeho dopad mohl být zvládnutelný, uvedl server The Guardian.
Konference OSN o klimatu COP „již není vhodná pro svůj účel“ a naléhavě potřebuje reformu, tvrdí klíčoví odborníci, včetně bývalého generálního tajemníka OSN a bývalé šéfky pro klima OSN. V dopise zaslaném OSN podle BBC uvádí, že země by neměly hostit COP, pokud nepodporují ukončení využívání fosilních paliv.
Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.
Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.
Analýza projektu Climate Action Tracker ukazuje, že pokud budou pokračovat současné politiky, může do roku 2100 dojít k nárůstu globální teploty až o 2,7 °C. Uvedl to server The Guardian.
„Buď chudým zemím poskytnete finanční prostředky na vyrovnání se s ničivými následky změny klimatu nyní, nebo zaplatíte mnohem více později,“ varují klimatologové delegace na klimatickém summitu COP29 v Ázerbájdžánu.
Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.
Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.
Na konferenci COP29 se objevují další silné projevy od světových lídrů o klimatických problémech, kterým jejich země čelí. Jeden z nejvýraznějších projevů pronesla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heine.
Aktuálně probíhající konference COP29 přináší obavy z dopadu nedávného zvolení Donalda Trumpa na budoucnost klimatické politiky Spojených států. Na úvodní den konference vyjádřil zvláštní vyslanec USA John Podesta z Bidenovy administrativy svou obavu, že Trump, který byl označen za odpůrce klimatických opatření, může zvrátit dosažené pokroky.
Na tiskové konferenci probíhající na klimatickém summitu OSN v Baku se dnes podle BBC projevil pesimismus ohledně změny směřování USA v boji proti klimatické změně po nedávném zvolení Donalda Trumpa prezidentem.
Podle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace OSN (WMO) směřuje rok 2024 k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v historii. Zpráva však přináší i další znepokojivá zjištění, která odrážejí dlouhodobé varování klimatických vědců o dopadech globálního oteplování, uvedl server BBC.
Světová meteorologická organizace OSN (WMO) dnes oznámila, že rok 2024 směřuje k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v zaznamenané historii. Podle jejich údajů se globální průměrná teplota mezi lednem a zářím pohybovala kolem 1,54 °C nad průměrnou teplotou konce 19. století. Tato zpráva znovu upozorňuje na dramatické změny klimatu, kterým svět čelí.
V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, dnes odstartovala klimatická konference COP29. Tento významný summit proběhne za účasti globálních lídrů, vládních úředníků a delegátů a soustředí se na klíčové priority, mezi které patří financování klimatických změn, opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn nebo adaptace a podpora zranitelných komunit v globálním úsilí o řešení změny klimatu.
22. listopadu 2024 21:55
22. listopadu 2024 21:27
V nejnovějším vysílání podcastu Konkretan, který společně produkují portály Index a ATV, se experti zamýšleli nad aktuálními geopolitickými napětími a rizikem třetí světové války.
Zdroj: Libor Novák
Dva lidé nepřežili v sobotu dopoledne tragickou srážku vlaku s osobním automobilem u Mšena. Na místě zasahují všechny složky záchranného systému, železniční provoz je omezen. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
