Byla to největší pýcha Itálie Benita Mussoliniho. Jeho režimu se podařilo dostat do vzduchu poprvé letoun bez vrtule, poháněný proudovým motorem. Itálie se chlubila před celým světem. Dokázala, jak je vyspělá a vytřela zrak ostatním velmocem. Skutečně tomu však tak bylo?
Člen policejní ochranky premiéra Andreje Babiše (ANO) pravděpodobně nedopatřením vystřelil na palubě armádního letadla, které předsedu vlády s doprovodem vezlo z úterního neformálního summitu v Bruselu. Letadlo nebylo vážně poškozeno a vrátilo se zpět do České republiky. Nikomu na palubě se nic nestalo. Případ nyní vyšetřuje Vojenská policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). ČTK to dnes řekly mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková a mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. Na případ upozornila Česká televize.
Britsky kolmo startující bitevní letoun Hawker Siddeley Harrier je jednou z legend letectví a ikonou studené války. Málo se však ví, že podobný letoun zavedl do služby i Sovětský svaz. Jakovlev Jak-38 se měl stát základním typem sloužícím na lodích sovětského námořnictva. Proč se tak nestalo?
V druhé polovině roku 1944 na tom nebyla Hitlerova Třetí říše vůbec dobře. Z Východu i Západu tlačily na Wehrmacht spojenecké armády a německá města byly pod neustálým bombardováním. Situaci bylo třeba řešit. Hermann Göring a ministr zbrojení Albert Speer přišli s plánem, který měl nacistické Německo spasit.
Na ranveji Letiště Václava Havla v Praze se dnes po obědě při pojíždění střetla dvě letadla. Nikomu z cestujících se nic nestalo.
Austrálie si po začátku 2. světové války ještě tři roky užívala klidu mírového života. Ale australští politici si uvědomovali, že to je klid před bouří a intenzivně se připravovali na válku se stále více agresivnějším Japonském. V rámci těchto příprav vznikl i domácí letecký průmysl a několik vlastních typů, které měly zajistit kontinentu soběstačnost. Nejznámějším se stala stíhačka Commonwealth Boomerang.
Hasiči, policisté a záchranáři zasahují na letišti Dlouhá Lhota u Příbrami kvůli nouzovému přistání letadla s poškozeným podvozkem. Na jeho palubě jsou čtyři lidé. Hasiči přistávací dráhu pokryli hasební pěnou, aby zabránili případnému požáru, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Hasiči následně na twitteru potvrdili bezpečné přistání letadla.
Psal se 4. červenec 1928 a z letiště v Croydon kousek od Londýna v šest hodin večer odstartoval třímotorový letoun Fokker F.VII. Stroj mířil do Bruselu a na jeho palubě bylo celkem sedm lidí. Neznámějším z nich byl Alfred Loewenstein, tehdy jeden z nejbohatších mužů planety.
Při nedělní nehodě ruského letadla v Moskvě zahynulo 41 lidí, včetně jednoho člena posádky. Bilanci obětí sdělila novinářům členka Moskevského meziregionálního vedení vyšetřovacího výboru v dopravě Jelena Markovská. "Zahynulo 41 lidí," citovala její prohlášení pro novináře agentura Interfax.
Aniž by to svět věděl, byl Sovětský svaz na začátku 40. let 20 století na naprosté špičce v konstrukci raketových motorů. Po začátku 2. světové války bylo rozhodnuto využít nových raketových motorů nejen při výzkumu bojových raket, ale také při vývoji přepadové stihačky.
Zástupci letecké společnosti Scandinavian Airlines (SAS) a pilotů dnes zahájili jednání, které má ukončit časově neomezenou stávku. Ta začala před šesti dny a měla už dopad na plány více než 300.000 cestujících. Zda se podaří uzavřít dohodu, ale není zatím jasné. Aerolinky oznámily, že ve čtvrtek zruší dalších 280 letů. Dnes bylo zrušeno více než 500 spojů, mezi nimi i ty s Prahou.
Pokud občas létáte, tak víte, že každý let začíná instrukcemi o bezpečnosti v letadle. Steward či stewardka popíší funkci záchranných vest a upozorní na umístění nouzových východů. Součástí je i instrukce jak používat kyslíkové masky. A právě ty by přišly vhod v případě dekomprese letounu.
Letadlo na pravidelné lince Českých aerolinií z Kodaně do Prahy dnes dopoledne mělo závadu na klapkách. Před přistáním víc než hodinu kroužilo nad Prahou, aby se zbavilo většiny paliva a mohlo bezpečně přistát.
Pozvedněte hlavu. S trochou štěstí nad sebou spatříte letadlo. Každý den jich českou oblohu křižuje několik tisíc, na celém světě je to pak zhruba sto tisíc. Viditelnější než samotná letadla jsou ale bílé čáry, které na obloze nechávají za sebou. Kondenzační stopy. Podle někoho chemtrails.
Nacisté byly mistři v propagandě a matení nejen vlastní veřejnosti, ale i nepřítele. Jádrem německého stíhacího letectva na začátku války tak měl být Heinkel He 113. Stroj, který svými výkony měl překonávat vše, co tehdy měli Spojenci ve své výzbroji. Realita byla ovšem jiná.
Letuška izraelské aerolinky El Al, která se na konci března během letu mezi New Yorkem a Tel Avivem nakazila spalničkami, je v kómatu a leží s poškozením mozku na jednotce intenzivní péče, oznámilo izraelské ministerstvo zdravotnictví. Podle mluvčího ministerstva se u 43leté ženy objevily komplikace spojené s nemocí, konkrétně encefalitida, tedy zánět mozku. Izraelští zdravotníci vyzvali všechny cestující, kteří byli na palubě letounu, který odletěl z New Yorku 26. března, aby v případě, že zaznamenají příznaky nemoci, okamžitě vyhledali lékařskou pomoc.
V polovině 20. let bylo Britské impérium říší, nad kterou slunce nezapadalo. Londýn si uvědomoval, že potřebuje se svými državami rychlé a spolehlivé spojení. Proto úředníci ministerstva letectví přišli s plánem Imperiálního vzduchoplaveckého systému. Jeho páteří neměly být ovšem letadla, ale vzducholodě.
Berlínské letiště Schönefeld dnes bylo nuceno na několik hodin odklonit všechny přílety a odložit starty, protože ranvej zablokoval německý vládní letoun, který při přistání zavadil křídly o zem. Informovalo o tom podle agentury DPA německé vojenské letectvo, které vládní letku provozuje. Na palubě stroje, který se dostal do nesnází, nebyli cestující.
Nejméně tři oběti na životech si dnes vyžádala nehoda letadla, které při startu na jediném nepálském letišti poblíž nejvyšší hory hory světa Mount Everest narazilo do zaparkované helikoptéry. Další čtyři lidé byli zraněni, napsala agentura AP. Havarovaný stroj byl podle agentury AFP letoun českého původu Let L-410. Mezi mrtvými je pilot a dva policisté, kteří stáli u vrtulníku.
Americká společnost Boeing má další softwarový problém se strojem 737 MAX, který po březnové nehodě v Etiopii nesmí létat. Boeing komplikaci, která se týká řízení vztlakových klapek, považuje za "relativně drobnou", nejmenovaní činitelé citovaní listem The Washington Post ji ale hodnotí jako kritickou pro letovou bezpečnost. Dosud se Boeing potýkal se softwarovým problémem stabilizačního systému MCAS, který etiopští vyšetřovatelé označují za jeden z faktorů březnové tragédie.
Největším problémem globálního oteplování je v posledních letech nárůst extrémně horkých dní. Ty se ale neprojevují jen v zemědělství, nýbrž i v dopravě. Teplota vzduchu a úbytek jeho molekul totiž mohou postupem času znemožnit vzlétnutí letadla.
Po i. světové válce byl německý průmysl a vývoj značně omezen Versaillskou smlouvou. Ta Německu zakazovala i vyvíjet a vyrábět velká letadla. Němci se však naučili mezinárodní sankce dokonale obcházet, a proto se v roce 1925 mohli pustit do stavby největšího dopravního letadla na světě. Létající člun Dornier Do X měl být první linkovým letounem schopným spojit Ameriku s Evropu. Vše však skončilo neslavně.
Na moskevském letišti Domodědovo dnes nevpustili do letadla na lince do Simferopolu na Krym cestujícího, který sice měl letenku, ale z dosud neznámých důvodů se vysvlékl donaha. Oznámila to ruská média.
16. května 2026 22:40
16. května 2026 20:42
16. května 2026 19:28
16. května 2026 18:25
16. května 2026 17:11
16. května 2026 16:03
16. května 2026 14:57
16. května 2026 14:09
16. května 2026 13:20
16. května 2026 12:34
16. května 2026 11:36
16. května 2026 10:52
16. května 2026 10:05
16. května 2026 9:18
16. května 2026 8:33
16. května 2026 5:00
Příští týden přinese v úvodu oblačnou oblohu s ojedinělými přeháňkami, bouřkami a chladnými rány, při kterých hrozí i přízemní mrazíky. Postupně se však začne oteplovat a ve druhé polovině týdne již převládne polojasné počasí s nejvyššími denními teplotami, které vystoupají až na letních 25 °C.
Zdroj: Libor Novák
Muž, jehož policisté obvinili z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z kostela v Jablonném v Podještědí, byl propuštěn na svobodu. Českolipský soud rozhodl, že jej do vazby nepošle. Trestní stíhání obviněného muže bude pokračovat i nadále.
