V Německu přibylo za den 10.118 nově nakažených koronavirem a 73 úmrtí
Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 10.118 případů koronavirové nákazy a 73 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).
Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 10.118 případů koronavirové nákazy a 73 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).
Na 68 procent Němců požaduje, aby kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet rezignoval na všechny funkce. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil institut YouGov. Unie dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která sama již nekandidovala, protože odchází z politiky, získala pod Laschetovým vedením v nedělních volbách 24,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.
Německo v uplynulém dni zaznamenalo dalších 11.780 případů koronavirové nákazy a 67 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).
Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 4171 případů koronavirové nákazy a 101 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 4664 nových infekcí a 81 zemřelých, uvedla agentura DPA.
Němci se v nedělních parlamentních volbách jasně vyslovili pro vládu sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Na tiskové konferenci to po dnešním stranickém jednání prohlásil kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz. Řekl také, že chce se Zelenými a FDP v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.
Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala dnes zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný.
Nových 3022 případů nákazy koronavirem odhalilo za posledních 24 hodin Německo; za stejné období přibylo deset obětí. Oproti předchozímu dni, kdy bylo zjištěno téměř 8000 nových případů a zemřelo 28 lidí, jde o výrazný pokles.
Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).
Regionální volby v Berlíně, které se dnes konaly spolu se spolkovými volbami, skončily těsným výsledkem. Odhady veřejnoprávní televize ZDF za vítěze voleb do berlínské Poslanecké sněmovny považují sociální demokracii (SPD), veřejnoprávní televize ARD první místo připsala Zeleným. V obou případech ale obě strany od sebe dělí jen desetiny procentního bodu, o vítězi tak stále není rozhodnuto.
Prognózy německých veřejnoprávních stanic ARD i ZDF neumožňují sociálním demokratům (SPD) Olafa Scholze sestavit vládu se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Proti takové koalici varovala konzervativní unie CDU/CSU kancléřského kandidáta Armina Lascheta, podle kterého by to znamenalo politické zemětřesení.
Voliči v Německu od rána vybírají nové poslance Spolkového sněmu, a rozhodují tak i o nové spolkové vládě, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.
Při hlasování v dnešních parlamentních volbách v Německu je nutné mít kvůli opatřením proti šíření koronaviru nasazený ve volební místnosti respirátor či roušku. Některá města v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se ale rozhodla vyjít vstříc i těm, kteří si odmítají zakrývat nos a ústa. Volební lístky mohou házet do mobilních uren, které komisaři vynesou před volební místnosti, informovala stanice WDR.
Až 40 procent německých voličů do poslední chvíle nevědělo, zda vůbec v dnešních parlamentních volbách volit, nebo komu dát hlas. Němci mířící dnes do berlínských volebních místností v rozhovorech s ČTK většinou uváděli, že představu o tom, koho podpoří, měli již dříve, několik jich ale připustilo, že rozhodování letos nebylo jednoduché. I přes váhání se ale nenechali zlákat slunečným počasím, které dnes v Berlíně panuje, a místo na výlet mimo město se vydali k volebním urnám.
Jděte k volbám a rozhodněte, jakým směrem se má v příštích čtyřech letech Německo ubírat. Více než 60 milionů oprávněných voličů k tomu dnes vyzval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Sám šel příkladem už dopoledne a odevzdal svůj hlas ve volební místnosti v poklidné vilové čtvrti Dahlem na jihozápadě Berlína. Voliče, které ČTK oslovila u základní školy, v níž prezident volil, ale hlava státu příliš přesvědčovat nemusela. Shodují se, že je pro ně volební den svátkem i občanskou povinností.
V Německu probíhají parlamentní volby, které po 16 letech ukončí kancléřskou éru Angely Merkelové z konzervativní unie CDU/CSU. O nástupnictví v čele Německa se otevřeně hlásí trojice kandidátů - sociální demokrat Olaf Scholz (SPD), konzervativec Armin Laschet (CDU/CSU) a Annalena Baerbocková z ekologické strany Zelených.
O podobě budoucí německé vlády by se s nadsázkou dalo říci, že jedinou jistotou je, že v ní nebude zastoupena protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která má nálepku populistické až krajně pravicové strany a se kterou ostatní strany spolupracovat nechtějí.
V německých parlamentních může hlasovat 60,4 milionu německých občanů, z nichž 2,8 milionu jsou mladí lidé, kteří mohou volit poprvé. Spolkové volby budou premiérou například pro Ginu Ostertagovou z Mohuče nebo Berlíňana Malteho Joostena, které dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová provázela prakticky celý jejich život.
Německo dnes vybírá nové složení Spolkového sněmu, a tím i nástupce konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která po 16 letech v čele země odchází z politiky. Souboj o kancléřský post se podle analytiků odehraje mezi konzervativcem Arminem Laschetem a sociálním demokratem Olafem Scholzem.
O přízeň německých voličů se v parlamentních volbách za týden v neděli uchází 47 stran. Nabídka politických programů je natolik pestrá, že vybrat si může skutečně každý od komunistů, přes neonacisty, zahrádkáře, ochránce zvířat až po recesisty.
Německé politické strany využily zbývající den do parlamentních voleb, aby se pokusily získat nerozhodnuté voliče, kterých do posledních okamžiků zůstává podle průzkumů až 40 procent.
Většině Němců se po Angele Merkelové jako kancléřce nebude stýskat. Vyplývá to z průzkumu institutu Civey, který dnes, den před parlamentními volbami, zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Merkelová, která je v čele vlády od roku 2005, se už o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát neuchází.
Volební místnosti v Německu se sice otevřou až v neděli, ještě předtím ale miliony lidí odevzdaly svůj hlas poštou. Očekává se, že podíl poštovních hlasů by vůči těm prezenčním mohl být vyrovnaný. Důvodem je nejen rok od roku vyšší obliba korespondenčního hlasování, ale také trvající pandemie nemoci covid-19.
Německý Spolkový sněm by mohl mít po nedělních parlamentních volbách více než 900 poslanců. Vyplývá to z propočtu výzkumníka Roberta Vehrkampa, o kterém dnes informovala agentura DPA. V ideálním případě by mělo být německých poslanců 598, kvůli složitému volebnímu systému jich ovšem v končícím volebním období bylo dosud rekordních 709.
16. března 2026 21:57
16. března 2026 20:25
16. března 2026 19:09
16. března 2026 17:54
16. března 2026 16:41
16. března 2026 15:36
16. března 2026 14:48
16. března 2026 14:02
16. března 2026 13:13
16. března 2026 12:27
Na StarDance, která se na podzim po loňské pauze vrátí na televizní obrazovky, se kromě věrných diváků připravuje i Marek Eben. Oblíbený moderátor je součástí show od samého začátku. Lidé by si tak mohli myslet, že už ji bere jako rutinu. Eben ale naznačil, že to tak úplně není.
Zdroj: Dan Šrámek
Výrazně rostoucí cena pohonných hmot v Česku je sice tématem těchto dní, v historickém ohlédnutí však bývaly i mnohem „dražší“, tedy alespoň v reálném vyjádření, které je však rozhodující z hlediska dopadu na peněženky domácností a rozpočty firem.