uprchlické tábory

Uprchlíci, ilustrační foto

Kam míří uprchlíci z Idomeni? Německo už prý není cílová země

Svět

Atény – Situace u řeckého město Idomeni na řecko-makedonských hranicích byla dlouhou dobu kvůli desítkám tisíc uprchlíků, kteří zde uvízli, skutečně kritická. Na to, jaký je osud uprchlíků po vyklizení tohoto tábora, se podíval německý zpravodajský server Deutsche Welle.

Uprchlíci, ilustrační foto

Druhá skupina křesťanských uprchlíků odlétá odpoledne do Iráku

Domov

Brno - Osm z 24 iráckých křesťanských uprchlíků, kteří našli zázemí v Brně, vyrazilo na cestu zpátky do Iráku. Dnes krátce po půl šesté ráno nastoupili do vlaku směřujícího do Prahy, odkud odpoledne odletí. Skupinka čítá pět dospělých a tři děti. Je složená ze dvou prarodičů a dvou jejich dcer, z nichž jedna se vrací do Iráku s manželem a dvěma dětmi, druhá s malým dítětem. Její manžel zůstává po dohodě rodiny v Brně.

Do Atén dorazilo na 500 migrantů, lidé v Idomeni ztrácejí naději

OBRAZEM: Do Atén dorazilo na 500 uprchlíků. Lidé v Idomeni propadají zoufalství

Svět

Atény - Do Atén dnes dorazilo z řeckých ostrovů v Egejském moři dalších 465 migrantů, tři desítky běženců připlují ještě během odpoledne. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na údaje pobřežní stráže. V přístavu Pireus a jeho blízkém okolí tak ve stanech a na ubytovnách přespává už více než 4000 lidí. V celém Řecku je přes 46.000 běženců.

Přijímání uprchlíků do Evropy

Domov

Ubytovna pro uprchlíky v Drahonicích zůstane otevřená do konce roku

Louny - Zařízení pro uprchlíky v Drahonicích na Lounsku bude zatím fungovat do konce roku. Ministerstvo vnitra neplánuje investovat do areálu, kde se vystřídalo od zprovoznění loni v říjnu 211 běženců. Obavy místních obyvatel z ubytovaných většinou pominuly. Lubenec, pod který Drahonice patří, stále čeká na milion korun, který slíbila vláda každé obci se zařízením pro zajištění cizinců, zjistila dnes ČTK.

Aktuálně se děje

11:53

Merkelová se po dlouhé době ozvala. Řekla lídrům, co by měli dělat

Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy