vědci

Ilustrační fotografie

Výzkum tak šokující, že nemohl být zveřejněn? Výsledky se lidé dozvěděli až po sto letech

Z říše zvířat jsme zvyklí na ledajaké extrémy. Někteří tvorové umí chodit po vodě, jiní mění barvy a další prostě jen létají nebo žijí pod vodou. Mezi všemi těmito dovednostmi působí tučňáci jako zdánlivě neohrabaní tvorové, kteří neumí létat ani příliš rychle chodit. Studie, která byla provedena v roce 1912 ale zjistila, že ukrývají jiné tajemství, tak temné, že se na povrch dostalo až po sto letech.

Sucho, ilustrační fotografie

Apokalyptické sucho? Nic, co by už Evropa neznala z dřívějška

Počasí

Praha - Evropa má za posledních tisíc let za sebou i sušší období, než na jaké Evropané byli zvyklí v posledních desítkách let. Hydroklimatické poměry se začaly měnit v poslední stovce let a nejprve to vypadalo, že trend půjde k vlhčímu klimatu. To ale nyní platí jen o severu Evropy, naopak jih je sušší. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), jehož výsledky popsal ČTK jeden z členů vědeckého týmu Martin Hanel, který vede katedru vodního hospodářství na Fakultě životního prostředí ČZU.

Měsíc v úplňku

Číňané simulovali pobyt na Měsíci, pěstovali při něm zeleninu

Svět

Peking - Skupina čínských dobrovolníků ukončila 150 denní pobyt v izolaci laboratoře, v níž byl simulován pobyt na Měsíci. Agentura Nová Čína zveřejnila záběry na dobrovolníky vycházející s maskami na tvářích a s koši ovoce a zeleniny, kterou ve stanici vypěstovali.

Hudba, ilustrační foto

Matematici řeší, co udělá z písně hit

Revue

Londýn - Studie Kalifornské univerzity v Irvine (UCI) poskytuje pro hledání hitového vzorečku nové poznatky. Úspěšné písně v žebříčcích se vyznačují jasností, veselostí a schopností zaujmout na party. To je ovšem v příkrém rozporu s obecným hudebním trendem, napsali vědci v odborném časopise Royal Society Open Science.

Věda

Technika

Lék vědce z Československa pomohl milionům lidí. Jsem ze šťastné planety, říká

Praha - Není mnoho vědců, kteří by se mohli pochlubit tím, že jejich objev zásadně zlepšil život milionům lidí. Mikrobiolog a imunolog Ján Vilček, dnes emeritní profesor Newyorské univerzity a rodák z Bratislavy, je jedním z nich. Výsledkem jeho výzkumu je lék používaný pro autoimunitní onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida a Crohnova nemoc. "Vždy jsem doufal, že to, co dělám, povede i k praktickým výsledkům, ale nebyl to můj primární cíl. Bylo to skutečně velmi příjemné překvapení a dobrý pocit, že práce, na které jsem se podílel, změnila život milionům lidí. Nikdy ani ve svých nejfantastičtějších snech jsem nemohl ani doufat, že by se něco takového stalo," řekl v rozhovoru pro ČTK Vilček, který dnes odpoledne převezme čestný doktorát z lékařských věd Univerzity Karlovy.

Izrael, Jeruzalém

Palestinci prý nemohou studovat vlastní dějiny, jsou ukryty v izraelských archivech

Svět

Jeruzalém - Palestinský profesor Salím Tamárí musel požádat své židovské kolegy s izraelským občanstvím,aby mu z izraelských státních archivů přinesli kopie dokumentů. Potřeboval je totiž při psaní své knihy o arabských čtvrtích v Jeruzalémě, jež byly zničeny či obsazeny při první arabsko-izraelské válce v roce 1948. Jako Palestinec ale neměl povolení přijet do Jeruzaléma ze své 33 kilometrů vzdálené kanceláře na Západním břehu Jordánu, píše izraelský list Haarec.

Archeologové, ilustrační foto

Čeští archeologové slaví úspěch, posunuli hranice starověké říše

Domov

Praha - Českým archeologům se podařilo stanovit a posunout domnělou hranici starověké Baktrie. Jde o historické území na pomezí dnešního Afghánistánu a Uzbekistánu. Hranice neležela na řece Amudarji, jak se dosud mínilo, ale na horských hřebenech Bajsuntau a Kojtendag. O vědeckém úspěchu česko-uzbecké výpravy vedené odborníkem Ústavu pro klasickou archeologii Filosofické fakulty UK Ladislavem Stančem dnes ČTK informoval mluvčí fakulty Petr Kukal. Definitivně tím podle vědců končí 40 let trvající odborná diskuze o hranici baktrijského království.

Lékaři

Vrátí se nevidomým zrak? Izraelci ve spolupráci s Čechy představují revoluční zařízení

Svět

Praha - Českou verzi zařízení, které nevidomým částečně nahrazuje zrak, představila dnes izraelská firma OrCam Technologies na pražské konferenci při Týdnu inovací. Zařízení má podobu 7,5 centimetru dlouhé tyčinky, kterou lze připnout z boku na brýle. Rozliší obraz, čte text a podává nositeli další důležité informace. Dosud bylo k dispozici v několika světových jazycích, česká verze je novinkou.

Ilustrační foto

Revue

Vědci jsou překvapeni. Co s vaším tělem udělá jeden den půstu?

Jaký vliv má jednodenní půst na naše tělo? Právě tuto otázku si položili vědci, které zajímalo, jak krátká hladovka působí na lidské buňky. Závěry jsou šokující a jistě překvapí každého odpůrce hladovek a půstu. Výzkum prováděný na laboratorních myší totiž ukázal, že už 24hodinový půst má pozitivní vliv na regeneraci buněk.

Stephen Hawking

Hawkingův popel bude uložen, zúčastnit se smí i cestovatelé v čase

Svět

Londýn - Rodina zesnulého britského fyzika Stephena Hawkinga umožní zúčastnit se pietního uložení popela ve Westminsterském opatství v Londýně i cestovatelům v čase. Ceremonie, při které urna spočine v blízkosti ostatků fyzika Isaaka Newtona a přírodovědce Charlese Darwina, se uskuteční 15. června. K dispozici pro veřejnost je 1000 vstupenek, o které je možné žádat skrze portál Hawkingovy nadace.

Obří vlny

Novozélandští vědci zaznamenali rekordně velkou vlnu

Svět

Wellington - Novozélandští vědci zaznamenali nejvyšší vlnu na jižní polokouli v rámci dosavadních měření. Vlna měřila 23,8 metru a v úterý ji zaznamenala bóje u Campbellova ostrova, který leží více než 650 kilometrů jižně od Nového Zélandu. Informovala o tom novozélandská meteorologická služba. Na severní polokouli už byly zaznamenány větší vlny.

Mozek, ilustrační foto

Proč zapomínáme? Vědci rozklíčovali další záhadu mozku

Revue

Jakmile nám začne selhávat paměť, vyvstává před námi přízrak Alzheimerovy choroby. Naštěstí jde ale nejčastěji o planý poplach. S přibývajícím věkem je normální, že paměť už je trochu méně výkonná. "Stárnutí schopnost pamatovat si nemění, nebo jen velmi málo," říká profesor Bruno Dubois z kliniky Pitié-Salpêtriere v Paříži.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

Domov

Děti mohou mávat Krtečkovi, ISS bude vidět i z Česka

Praha - Mezinárodní kosmická stanice (ISS), na níž je i americký astronaut Andrew Feustel, bude 24. května při přeletu viditelná z území Česka pouhým okem. Zástupci České kosmické kanceláře a Astronomického ústavu proto vyzvali děti, aby astronautům zamávaly a "posvítily jim na cestu". Feustel je známý svým spojením s Českou republikou, na vesmírnou stanici s sebou vzal mimo jiné i postavičku Krtka z pohádek Zdeňka Milera.

Mobily, ilustrační fotografie

Vědci se zděsili: Za rakovinu mohou mobily a mikrovlnky? Lidé netuší, co vše je ohrožuje

Revue

Přibližně třetině případů rakoviny by se dalo zabránit změnou životního stylu. Značná část lidí však nedokáže rozpoznat rizikové faktory, které zvyšují riziko onemocnění. Mylně se domnívají, že rakovinu může způsobit používání mikrovlnky, pití nápojů z plastových lahví, geneticky upravené potraviny, nebo pobyt v blízkosti elektrického vedení.

Seismograf, ilustrační fotografie

Vědci našli nový způsob jak sledovat zemětřesení, sledovaná je i ČR

Technika

Bern - Na vrcholcích hor, na dně Středozemního moře, ale i na pastvinách či ve stodolách umístili vědci 600 senzorů, pomocí kterých sledují sebemenší otřesy v alpském regionu. Cílem je dozvědět se více o tektonickém pohybu a také o vzniku tohoto rozsáhlého evropského pohoří, uvádějí výzkumníci v aktuálním vydání odborného žurnálu Surveys in Geophysics. Součástí sledované oblasti je i podstatná část České republiky.

Důchodci

Australanovi je 104 let, chce letět zemřít do Švýcarska

Svět

Sydney - Nejstarší australský vědec počátkem května odcestuje do Švýcarska, aby tam ukončil svůj život. S odvoláním na sdružení podporující eutanazii to dnes oznámila agentura AFP. Sdružení sbírá peníze, aby vědec David Goodall, kterému je nyní 104 let, mohl letět první třídou.

Mozek, ilustrační foto

Vědci dokázali oživit mozky mrtvých prasat

Svět

Washington - Tým vědců z americké Yaleovy univerzity dokázal až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků z mrtvých prasat, a přivést tak miliardy mozkových buněk zpět k životu. O pokusech, které "by mohly změnit definici smrti", informoval tento týden magazín MIT Technology Review.

Zdravotnictví, ilustrační fotografie

Domov

Vědci z Univerzity Karlovy odhalili který virus snižuje inteligenci

Praha - Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) zjistili, že jeden z velmi běžných virů snižuje inteligenci nakažených lidí. Protilátky na cytomegalovirus měla více než polovina testovaných. U starších lidí se podle vedoucího týmu Jaroslava Flegra vyskytuje virus ještě častěji. Studii zveřejnil na konci března prestižní vědecký časopis Scientific Reports.

Romové

Hra s Romy? Etnická nesnášenlivost je nakažlivá, ukázal výzkum

Domov

Praha - Jak je možné, že řada etnických konfliktů propukne nečekaně rychle, se pokusili objasnit vědci z centra CERGE-EI, což je společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Jejich výzkum ukázal, že etnická nesnášenlivost je nakažlivá a mezi lidmi se šíří nečekaně rychle. Studii publikoval významný zahraniční vědecký časopis.

Aktuálně se děje

9:33

Tragédie ve Sloupu v Čechách. Hasiči našli při požáru bezvládné tělo

Tragický požár rodinného domu ve Sloupu v Čechách na Českolipsku, který v noci ze soboty na neděli likvidovali hasiči, nepřežila jedna osoba. Příčina události je předmětem probíhajícího vyšetřování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy