Praha - Jak je možné, že řada etnických konfliktů propukne nečekaně rychle, se pokusili objasnit vědci z centra CERGE-EI, což je společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Jejich výzkum ukázal, že etnická nesnášenlivost je nakažlivá a mezi lidmi se šíří nečekaně rychle. Studii publikoval významný zahraniční vědecký časopis.
Vědci z kanadské univerzity vyhlásili válku zkaženému jídlu. Díky jejich vynálezu nebudou již lidé nadále muset rozbalené jídlo očichávat a složitě zkoumat. Okamžitě totiž uvidí zda je závadné nebo ne.
Kodaň - Nizozemci pili víno, Dánové a Litevci spíše pivo. Celkově se jedlo dříve více syrového, špatně uvařeného masa. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné v časopise Plos One, která shrnuje výzkum stovky let starých zbytků stolice vykopané na místech starých latrín. Tým kolem Martina Söa z univerzity v Kodani zkoumal především genom vajíček parazitů, která se našla v pozůstatcích starých lidských exkrementů. Odhalit tak mohl nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká chovali domácí zvířata, informovala agentura DPA.
Cestování časem, teleportace a neviditelnost jsou již dlouhou dobu oblíbená témata ve sci-fi dílech. Řada špičkových britských vědců ale věří, že se do roku 2100 stanou realitou a lidstvo je bude využívat na denní bázi.
Londýn - Děti mají více energie než vytrvalostní sportovci, zjistili vědci. Podle britského deníku The Daily Telegraph tak potvrdili to, co vyčerpaní rodiče už dlouho tuší, a také skutečnost, že průměrný dospělý jedinec dětem v podstatě nemůže stačit. Studie vědců z Université Clermont Auvergne ve střední Francii navíc ukázala, že otcové a matky, kteří doufají, že své potomky dokážou unavit tak, aby v noci tvrdě spali, si mnohdy dělají marné naděje. Děti se totiž velmi rychle dokážou zotavit a vrátit se na vrchol své aktivity dříve, než rodiče stačí říct "lehni si", dodal britský list.
Portsmouth – Ty nejlepší vědecké objevy občas vzniknou dílem náhody. Vědci původně pátrají po něčem jiném, když tu najednou stojí před velmi překvapivým zjištěním. Takový příběh se nedávno stal i britsko-americkému vědeckému týmu.
Jsme ve vesmíru sami? Podle mnohých vědců je to velmi nepravděpodobné, studie odborníků z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se ale snaží vysvětlit, proč jsme zatím při hledání mimozemského života nebyli úspěšní. A možná je to proto, že jsme velkou chybou.
Uprostřed pustiny poblíž ruského města St. Petersburg je železná brána. Za ní je pozoruhodná sbírka rádiových věží, opuštěných budov a drátů. Vše je obehnané kamennou zdí. Na první pohled není oblast ničím zajímavá, přesto se z ní šíří signál, o jehož původu se můžeme jen dohadovat.
Praha - Brněnští vědci otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná proti virům, které způsobují například klíšťovou encefalitidu, západonilskou horečku, horečku dengue či vir zika. Proti těmto závažným infekcím přitom dosud neexistuje účinný lék, uvedla dnes Česká televize (ČT).
Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Lidstvo je na ropě závislé. Jen těžko totiž najdeme surovinu, která by pro svět důležitější, než ropa. Potřebujeme ji nejen pro výrobu paliv, ale najdeme ji i v plastech, oblečení, nebo v kosmetických výrobcích. Její zásoby ale nejsou nekonečné...a až dojde, nemáme moc možností.
Vědci přišli s tvrzením, které zní tak trochu jako z příběhu science fiction. Nový objev by údajně mohl pomáhat vyvolat poslední vzpomínky obětí vražd a usvědčit tak pachatele. Vědci totiž zjistili, že naše mozky obsahují genetické „markery", které by mohly být použity k odemknutí vzpomínek i poté, co lidé zemřeli.
Není překvapením, že se nám líbí hezké věci. Dokážeme ocenit krásu a žasnout při pohledu na úchvatné scenérie. Podle odborníků je tato schopnost ale záhadou, a lidé by ji správně mít neměli. Proč tedy tyto věci náš mozek zpracovává?
Varující zpráva tento týden přišla od vědců. Řeky a oceány jsou zamořeny zbytky léků, v nebývale vysokém množství, To má nejen důsledky na obyvatelstvo které kolem nich žije ale především celý ekosystém planety, informuje The Guardian.
Stalo se vám někdy, že jste na dovolené první noc leželi v pohodlné čisté posteli a pořád ne a ne usnout? Ačkoliv je takzvaný „efekt první noci“ dobře známým jevem, vědcům se dlouho nedařilo zjistit, proč k němu dochází. Studie vědců z americké Brownovy univerzity nyní konečně do tohoto problému vnáší trochu světla.
Vědci z australské univerzity sestavili seznam zlozvyků, které jsou nejčastějšími příčinami předčasných úmrtí. Mezi šestici nejrizikovějších faktorů bylo zařazeno například dlouhé vysedávání a přemíra spánku.
Slunce většina z nás vnímá jako velkou zářící kouli na obloze. Ve skutečnosti jde ale o obří těleso plné žhavé plazmy, které produkuje nepředstavitelné množství energie. Co se ale nachází uvnitř a jak silná naše nejbližší hvězda skutečně je?
Perete oblečení, když si jej poprvé berete na sebe? Řada nakupujících spoléhá na to, že když si koupí noví kousek do šatníku, je opravdu nový. Jenže tak to často vůbec není.
Praha - Zástupci Akademie věd (AV ČR) nesouhlasí se snížením peněz na vědu příští rok, se kterým počítá aktuální návrh vládní rady pro výzkum. Je 36 miliard korun, což je o jednu miliardu korun méně, než ve střednědobém výhledu slíbila minulá vláda. Akademie chce oproti aktuálnímu návrhu navíc 82 milionů korun pro rok 2019. Zástupcům této instituce také vadí zkrácení letošního rozpočtu o 100 milionů korun. Uvedla to ve svém projevu na dnešním zasedání Akademického sněmu předsedkyně Eva Zažímalová.
Praha - Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařilo najít způsob, jak mnohem rychleji zapisovat a ukládat informace. Podstatou jejich objevu jsou antiferomagnety, tedy látky se zvláštním chováním při průchodu elektrického proudu. Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou. Objev ČTK popsal vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Tomáš Jungwirth.
Traduje se, že jedna sklenka vína denně nikomu neuškodí. Pokud si říkáte, že když čas od času dáte i druhou skleničku, nemůže to ničemu vadit, šeredně se pletete. Tvrdí to alespoň nově zveřejněná rozsáhlá studie.
Na světě existuje několik urychlovačů částic, které mají pro vědce a fyziky svůj nezaměnitelný význam. Pro laiky ale mnohdy nejsou nijak zajímavé a málokdo tuší, jak vlastně fungují a k čemu jsou. Přesto v nich tato zařízení občas vyvolávají otázky spojené s fantaskními scénáři. Jaká je ale realita?
Málokdo se pozastaví nad tak banální věcí, jako je voda. Ačkoliv jí je v některých zemích nedostatek, pro Evropany je důležité, že pustí kohoutek a teče. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad tím, jak stará ve skutečnosti je? A odkud pochází?
1. srpna 2025 21:55
1. srpna 2025 20:51
1. srpna 2025 19:59
1. srpna 2025 19:23
1. srpna 2025 18:08
1. srpna 2025 17:06
1. srpna 2025 16:14
1. srpna 2025 15:30
1. srpna 2025 14:49
1. srpna 2025 14:07
1. srpna 2025 13:26
1. srpna 2025 12:41
1. srpna 2025 11:55
1. srpna 2025 11:13
Není pochyb o tom, že Jaromír Soukup je zaneprázdněný. Kolem jeho osoby se toho totiž v posledních měsících děje mnoho. Přesto si kontroverzní podnikatel našel čas na nečekaný comeback. Trvalo to déle než rok.
Zdroj: Jiří Hrubý
Srpen přinese velké novinky v pražské železniční dopravě. Ještě o víkendu sice bude provoz omezen, ale už od pondělí začnou cestující využívat dvě nové stanice, respektive zastávky. Dochází proto i k menším změnám v trasování některých linek.
