Peking - Paleontologové v soutěsce řeky Jang-c'-ťiang na jihu Číny nalezeny nejstarší zkamenělé otisky končetin. Nadále ale zůstává záhadou, který miniaturní živočich je za sebou před 541 miliony let zanechal.
Studie, kterou dnes publikoval odborný časopis Nature poukazuje na práci oregonských vědců. Těm se vůbec poprvé úspěšně podařilo pozměnit „špatný" gen v lidském embryu, jehož vada vyvolává srdeční selhání ohrožující život.
Stroje opět jednou předehnaly člověka. Nově vyvinuté programy dokáží rozeznat případy rakoviny kůže daleko a rychleji přesněji než lidští dermatologové, píše The Guardian.
Praha - Padesátka českých vědců se obrátila na Parlament s výzvou, aby schválil korespondenční formu hlasování ve volbách. Výzvu dnes vědci poskytli ČTK s tím, že hlasování poštou by umožnilo volit i těm Čechům v zahraničí, kteří to mají na ambasády příliš daleko. Příslušnou změnu volebních zákonů tento týden představila TOP 09, podle níž by poštou mohli čeští občané v cizině posílat už příští rok své hlasy pro evropské poslance.
Yellowstonský národní park patří mezi nejkrásnější místa na světě. Je známý zejména svými gejzíry, unikátním ekosystémem a řadou geotermálních úkazů. Pro americké vědce však představuje jednu z největších hrozeb lidstva. Přímo pod horkými prameny se nachází největší supervulkán na kontinentě.
Vejce zvyšují hladinu cholesterolu. Obecně známá průpovídka, která se o této potravině říkala dlouhé roky, a lidé se proto jejich nadměrné konzumaci vyhýbali. Jak se později ukázalo, mezi konzumací vajec a srdečními chorobami neexistuje žádná spojitost. Až dnes ale vědci konečně zjistili, co vejce s lidským tělem dokáží.
Praha - Novinku v řízení automobilů úspěšně otestovali vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Pro řízení vyvinuli systém obdobný tomu, který se používá u civilních i vojenských letadel. Pilot při něm neovládá přímo jednotlivé prvky, ale pouze předává impulzy elektronické řídící jednotce, která manévry sama provede s ohledem na další parametry letu. ČVUT to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Desítky miliónů lidí po celém světě se bojí svého zubaře. Návštěvy odkládají, o svůj chrup se raději vzorně starají a už jen samotný zvuk zubařské vrtačky jim způsobuje takřka fyzickou bolest.
Rok 1941. Psychiatrická oddělení po celých Spojených státech praskají ve švech. Ze 160 milionů Američanů je v ústavech pro duševně nemocné umístěno přes 500 000 lidí. Tou dobou je ale na světě převratná metoda léčby psychických poruch známá jako lobotomie. Podstoupí ji i tehdy 23letá Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho. Po zákroku se mentálně dostává na úroveň dvouletého dítěte, není schopna chodit, mluvit, a pomočuje se. Je jednou z více než 60 tisíců lidí, kteří lobotomii podstoupili.
Londýn - Všudypřítomné plasty už se našly i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až 26 kusů plastů na metr krychlový. Napsal to list The Times. Nejblíže k Point Nemu má přitom posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem. Nejbližší obydlenou oblastí jsou pak Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů.
Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout, a jiné se nám krásně vytříbí. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.
Zní to jako z béčkového hororu: Mozek se v lidském těle začne sám pojídat. Myslíte si, že je to nemožné? Podle vědců jste na omylu. Na rozdíl od filmového plátna se z vás sice nestane zombie, přesto může mozek sám sebe sníst.
Mnozí vědci se shodují, že Země vstupuje do svého šestého „hromadného vymírání“, což znamená, že tři čtvrtiny všech druhů žijících na planetě by mohly v nadcházejících stoletích úplně zmizet. Na závažný problém upozornila televize CNN.
Stockholm - Dospělí do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti v porovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku. Zjistili to švédští vědci. Dobrou zprávou ale podle nich je, že toto riziko související s nedostatkem spánku během pracovních dnů lze vyvážit víkendovým pospáním.
Jsou otázky, které se na první pohled zdají naprosto jednoduché na odpověď. Přesto si s nimi současná věda neví rady. Web Cracked vypracoval seznam osmi jednoduchých otázek, se kterými si věda neví rady.
Praha - Se žloutenkou typu B se potýkali lidé již v dávné minulosti. Během doby bronzové byla v Evropě a Asii o dost častější, než je tomu dnes. Ukázal to vědecký výzkum, na kterém se podílel paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Článek o výsledcích výzkumu otiskl časopis Nature, jak dnes informovala 1. LF UK v tiskové zprávě.
Helsinky - Nezávislá finská nadace Technology Academy Finland (TAF) dnes udělila své prestižní a velmi štědře dotované ocenění Millenium, označované někdy za technologickou Nobelovu cenu, domácímu vědci. Fyzik Tuomo Suntola ji dostal za svůj příspěvek k vývoji procesorů pro výkonné počítače a mobilní telefony.
Vestec (u Prahy) - Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objevili látku, která by mohla pomoci v boji s rakovinou. Podle výzkumníků výrazně potlačuje nádory prsu a účinkuje i proti dalším nádorovým onemocněním. Vývoj je nyní ve fázi klinických testů, informoval dnes ČTK Jiří Neužil z ústavu, který se spolu se svým týmem výzkumem zabývá.
Deodoranty a antiperspiranty se staly nedílnou součástí koupelny většiny z nás. Prakticky bez jakéhokoliv rizika každý den bojují s potem a starají se o to, aby zpocený člověk lidově řečeno nepáchnul. Vědci ale nyní zjistili, že zcela bezrizikové používání těchto přípravků není.
Praha - Karel Žídek z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd (AV ČR) dokázal přesně změřit, jak se v rostlinách šíří a mění energie při fotosyntéze. Ukázal, že se tak děje jinak, než se dosud předpokládalo. Při výzkumu spolupracoval s Davidem Bínou z Biologického centra AV ČR.
Nedílnou součástí každého více či méně vědeckofantastického filmu je cestování vesmírem. To se v rámci filmového, herního i knižního žánru považuje už takřka za samozřejmé, a lidstvo jen čeká, než se tyto předlohy stanou realitou. Podle vědců je ale velké riziko, že se něčeho takového nedočkáme nikdy. A návštěvy vzdálených planet a soustav zůstanou pouze scénáristům z Hollywoodu.
Je možné, že mají lidé „oči vzadu“? Jistě jste už někdy měli ten podivný pocit, že se na vás někdo divá. Podle vědců to má svůj vědecký důvod. Nový výzkum totiž dokázal, že lidé mohou vnímat předměty ležící mimo jejich vizuální pole.
Ne všechny konspirační teorie se opírají o americkou CIA, chemtrails, 11. září nebo UFO. Existují i takové, kterým se vědci reálně věnují, a u který si dokonce stále nejsou jisti, jestli jsou pravdivé či nikoliv. Jednou z nich je například teorie o ultratenkých vláknech, které zaplavují svět.
2:26
Jaromír Soukup je v posledních týdnech v nevyhlášené válce s Agátou Hanychovou, kdy každý krok je třeba pečlivě promyslet. Nejspíš i proto se rozhodl mlčet o incidentu z uplynulého týdne, při kterém ho zastavili policisté.
Zdroj: Jiří Hrubý
V listopadu je sice ještě podzim, ale na horách už mnohdy panují zimní podmínky. Přesvědčilo se o tom několik zahraničních turistů, které musela ze Sněžky během uplynulého víkendu zachraňovat Horská služba.
