Noc v ulicích strávili někteří lidé z italské Neapole a jejího bezprostředního okolí. Oblastí totiž otřáslo zemětřesení, které místy způsobilo škody na budovách. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění, informovala BBC.
Řecká vláda oznámila plán na vybudování nouzového přístavu na ostrově Santorini, který by zajistil bezpečnou evakuaci obyvatel i turistů v případě silnějšího zemětřesení. Rozhodnutí přichází v reakci na nebývalou sérii otřesů, které tento oblíbený turistický cíl v Egejském moři sužují od konce ledna.
Zemětřesení jsou jedním z nejmocnějších a nejničivějších přírodních jevů, které mohou v jediném okamžiku způsobit obrovské škody a změnit krajinu k nepoznání. Přestože se s nimi setkáváme především ve spojení s katastrofami, jsou běžnou součástí dynamiky naší planety. Jak ale vlastně vznikají a co se při nich děje pod povrchem?
Řecký ostrov Santorini, známý svou krajinou a turistickou popularitou, zažívá v posledních týdnech nebývalou seismickou aktivitu. V úterý ostrov zasáhlo dosud nejsilnější zemětřesení o magnitudě 5,3, které bylo součástí série stovek otřesů, jež odborníci stále pečlivě sledují. Uvedl to server ABC News.
Řecký ostrov Santorini, jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst světa, se v posledních týdnech ocitl v krizi. Od konce ledna zde bylo zaznamenáno na 10 000 otřesů, což vedlo k hromadnému odchodu obyvatel. Z původních 15 000 stálých rezidentů zůstalo na ostrově podle místních úřadů sotva 4 000 lidí. Ačkoliv se podle seismologů zdá, že hrozba silnějšího zemětřesení ustupuje, debaty o příčině těchto otřesů stále pokračují.
Letní den v červenci roku 1956 se na Santorini změnil v katastrofu. „Pamatuji si, jak se náš pes a pták chovali zvláštně. Pak přišlo zemětřesení,“ vzpomíná pro BBC třiaosmdesátiletá Eirini Mindrinou. „Dům se roztrhl a zase zavřel. Skrz trhlinu ve střeše jsem viděla oblohu.“
Ostrov Santorini, známý svou malebnou krajinou a bohatou historií, se nachází v seismicky aktivní oblasti Egejského moře. Tato oblast je charakteristická častými zemětřeseními, což je důsledkem několika geologických faktorů.
Na řeckém ostrově Santorini byl vyhlášen stav nouze po několika dnech plných zemětřesení. Tento krok přišel po zaznamenání nejsilnějšího otřesu, který měl sílu 5,2 stupně Richterovy škály a nastal ve středu v 21:09 místního času (19:09 GMT) mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini. Epicentrum se nacházelo v hloubce 5 kilometrů.
Oblast mezi řeckými ostrovy Amorgos a Santorini zasáhlo silné zemětřesení poté, co region několik dní zažíval souvislé otřesy. Uvedl to server BBC.
Řecký ostrov Santorini v posledních dnech zasáhla série silných zemětřesení, která vyvolala paniku mezi obyvateli i turisty. Zemětřesení o síle až 5 stupňů Richterovy škály otřásla nejen ostrovem, ale i jeho okolím. Starosta Santorini varoval, že otřesy mohou pokračovat ještě několik týdnů.
V Česku se o uplynulém víkendu třásla země, potvrdil Geofyzikální ústav Akademie věd ČR na webu. Otřesy o síle přes dva stupně zaznamenaly přístroje na západě Čech a pocítili je lidé v Aši či Františkových Lázních.
Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.
Poslední týdny zbývají z roku 2024, který přinesl spoustu zásadních událostí. Naposledy to byl například návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Možná i on se bude v příštím roce potýkat s velkými výzvami. Co všechno by se mohlo stát?
V pondělí ráno zasáhlo Portugalsko zemětřesení o síle 5,4 stupně, jehož epicentrum se nacházelo v moři poblíž Lisabonu.
Japonsko ve čtvrtek odpoledne místního času zasáhlo silné zemětřesení o síle přes 7 stupňů, informovala agentura AP. K otřesům došlo podél jižního pobřeží, úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.
Při pobřeží indonéského ostrova Jáva v sobotu zaznamenali zemětřesení s magnitudou 6,5. Informovala o tom místní meteorologická a geofyzikální služba BMKG.
Asii zasáhlo ve čtvrtek další zemětřesení. Otřesy o síle šesti stupňů postihly Japonsko u pobřeží regionu Fukušima na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. O den dříve otřáslo silné zemětřesení ostrovem Tchaj-wan, kde zemřelo nejméně devět lidí. Přes 1000 osob utrpělo zranění.
Tchaj-wan zasáhlo nejsilnější zemětřesení za čtvrtstoletí. Otřesy pocítil celý ostrov, řada budov byla poškozena a nejméně čtyři lidé zemřeli, informují zpravodajské agentury. Přes 50 osob utrpělo zranění. Varování před hrozící vlnou tsunami pro menší japonské ostrovy či Filipíny bylo po několika hodinách odvoláno.
Česko zasáhlo ve čtvrtek před polednem zemětřesení o síle téměř čtyř stupňů, jehož epicentrum bylo v jižních Čechách. Otřesy ale lidé zaznamenali i ve středních či západních Čechách. Žádné škody hlášeny nejsou.
Japonští záchranáři pokračují v pátrání po přeživších po silném zemětřesení v prefektuře Išikawa, které si vyžádalo nejméně 62 obětí na životech.
Centrální část Japonska zasáhlo silné zemětřesení s magnitudou 7,5. Úřady po něm vydaly varování před tsunami v Japonském moři. První takové vlny již pobřeží zasáhly.
Na nejméně 128 stoupl počet lidí, kteří zahynuli při pátečním zemětřesení s magnitudou 5,6, které zasáhlo odlehlou část Nepálu. Uvedla to agentura Reuters.
Východ Slovenska zasáhlo v pondělí večer zemětřesení. Otřesy byly podle svědků cítit v Prešovském a Košickém kraji. Ministerstvo vnitra uvedlo, že zemětřesení mělo sílu 4,9 stupně. Mělo by tak jít o jedno z nejsilnějších zemětřesení na Slovensku za několik desítek let.
8. června 2026 21:59
8. června 2026 20:47
8. června 2026 19:33
8. června 2026 18:21
8. června 2026 17:16
8. června 2026 16:04
8. června 2026 14:48
8. června 2026 14:00
8. června 2026 13:12
8. června 2026 12:25
8. června 2026 11:29
8. června 2026 10:43
8. června 2026 9:57
8. června 2026 9:11
Ivu Janžurovou skolil v posledních dnech zápal plic, takže bylo lidem oznámeno, že plánovaná červnová oslava jejích 85. narozenin pod taktovkou Českého rozhlasu nebude. Nakonec to ale ještě může být trochu jinak.
Zdroj: Ludmila Plachá
Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
