Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MŽP shodilo novelu zákona o invazivních druzích ze stolu, nelíbí se myslivcům ani zahrádkářům

Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která vymezuje nepůvodní invazivní druhy v Česku, ministerstvo životního prostředí (MŽP) do říjnových voleb už nestihne. Proti návrhu protestují myslivci, rybáři, ale i zahrádkáři.

Ministerstvo chce návrh novely implementující unijní nařízení o invazních druzích předložit vládě do konce roku 2017, uvedl náměstek ministra pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský.

Ministerstvo podle něj nepřipravuje seznamy druhů, které by měly být nad rámec evropské legislativy na českém území potlačovány. "Součástí debat ale jsou diskuse nad druhy, které evropský seznam neobsahuje a bylo by zapotřebí je rovněž v ČR podchytit," připustil.

Loni v srpnu vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské unie. Uvedlo tak v platnost seznam zakázaných invazních druhů. Jde o 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin, které svým neřízeným šířením v přírodě ohrožují evropskou biodiverzitu, hospodářství i zdraví člověka. Na území Česka jde třeba o severoamerické druhy raků přenášejících račí mor, veverku liščí a popelavou nebo mývala severního.

Naopak například bolševník velkolepý na evropský seznam zařazen není, i když je v ČR invazivní rostlinou. O jeho možné zařazení na národní seznam se povede diskuse.

Zástupci spolků myslivců, rybářů, zahrádkářů, lesníků a včelařů se v souvislosti s novelou obávali, že by stát mohl na seznam napsat i druhy, které jsou rozšířené a ekonomicky důležité, například akáty.

Témata:  Ministerstvo životního prostředí České republiky příroda zákony

Aktuálně se děje

26. dubna 2024 15:21

Maďarsko představilo své priority pro předsednictví v Radě EU

Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy