Norsko plánuje změny týkající se odebírání dětí s vazbou na cizí země

V některých případech by děti odebrané cizincům v Norsku mohly být umístěny do rodin svých příbuzných v zahraničí, a nikoli do pěstounské péče v Norsku, napsal zpravodajský server The Local.

Zahraniční vlády budou mít také podle serveru možnost požádat o přístup k případům, které řeší norská sociální služba. Norský krok, který vejde v platnost 1. července, dá severské zemi "nové prostředky, jak předcházet konfliktům na mezinárodní úrovni a jak je řešit, ať už se jedná o spory mezi rodiči, případy únosů dětí či případy porušování práv dětí".

"Pokud má dítě prarodiče nebo strýce a tety, kteří se o dítě mohou postarat v jiné zemi, a pokud samo dítě má na tuto zemi vazby, je možnost, aby rodina v zahraničí převzala péči," prohlásila ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová.

V pondělí rovněž Horneová oznámila, že zadala úřadu, který má dohled nad zdravotnictvím v zemi, aby prověřil řadu případů, kdy sociální služba Barnevernet rozhodovala o odebrání dítěte. Podle norského deníku Aftenposten není účelem změnit rozhodnutí v těchto případech, ale dosáhnout zkvalitnění práce kritizovaného úřadu.

Tento měsíc se ve více než 60 městech světa konaly demonstrace, jejichž účastníci obviňovali Barnevernet z "únosů" dětí. Upozorňovali také na to, že velmi často se tyto případy týkají rodin, kde nejméně jeden rodič je cizinec.

Šéf norského úřadu pro děti, mládež a rodinné záležitosti Anders Henriksen serveru The Local řekl, že v roce 2014 bylo do náhradní péče převzato 1664 dětí, z nichž 424 mělo matku narozenou v cizině. Henriksen prohlásil, že některé z kontroverzních případů odebrání dětí s sebou nesou problematiku kulturních rozdílů.

"Systém norské sociální služby může být pro cizince, kteří se usadí v Norsku, těžko pochopitelný. Může být pro ně problém porozumět tomu, jak veřejná instituce jako Barnevernet může zasahovat do soukromého života rodiny a přebírat péči o děti," připustil ministr.

Zdůraznil ale současně, že ve většině případů, kdy jsou děti rodičům odebrány, je důvodem "špatné zacházení, násilí, alkoholismus, drogy, sexuální zneužívání či psychické problémy v rodině".

Přistoupení k haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996 žádal po Norsku v lednu i český premiér Bohuslav Sobotka. Vyjádřil se tak v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových.

Témata:  Norsko,  Barnevernet