Klíčové jednání? NATO rozhodne o svém zapojení do boje s Islámským státem

"Spojené státy chtějí vidět, že Evropa přebírá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a Evropa chce, aby Washington potvrdil svůj závazek a přihlásil se k bezpečnosti Západu prostřednictvím článku pět Washingtonské smlouvy. Pokud obě strany udělají ta správná gesta, může summit alianci výrazně posílit," míní její někdejší generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Zapojení NATO jako organizace do široké mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii proti teroristům hlásícím se k IS je především politickým signálem. Významný je také po posledním teroristickém útoku v Manchesteru, ke kterému se už IS přihlásil.

Nynější generální tajemník aliance Jens Stoltenberg dnes zdůraznil, že právě po Manchesteru bude signál alianční jednoty v boji proti terorismu velmi důležitý.

Do práce koalice, která má nyní skoro sedm desítek členů, jsou zapojeny prakticky všechny členské země aliance, včetně České republiky. NATO ji už nyní podporuje svými radarovými letouny AWACS, jejichž zapojení hodlá podle Stoltenberga brzy ještě rozšířit. Oficiální vstup do koalice by mohl prakticky pomoci také s koordinací a plánováním. "Nikdo nežádal NATO o zapojení do bojových operací a ani já k tomu nevidím příležitost," řekl Stoltenberg. Aliance se podle něj hodlá nadále soustředit na výcvik místních sil tak, aby Irák mohl stabilizovat území, které na IS vybojuje.

Česko bude na schůzce zastupovat prezident Miloš Zeman. V diskusi o boji s terorismem by neměl mít potíže zmínit český příspěvek, například pomoc s výcvikem iráckých vojáků, podporu rozvoje afghánského vrtulníkového letectva či fakt, že bitevníky L-159 vyrobené v ČR plní s českou podporou v Iráku bojové mise na podporu místní armády.

Už v roce 2014 na summitu ve Walesu se kvůli komplikující se situaci ve světě NATO dohodlo na zvýšení výdajů na obranu. Do deseti let, tedy do roku 2024 by měly členské země skutečně vydávat v této oblasti dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Alianční země následně propad peněz na obranu zastavily, na dvě procenta se ale kromě USA zatím dostalo jen několik málo spojeneckých zemí.

Už v únoru americký ministr obrany James Mattis varoval, že by USA mohly začít své vlastní závazky vůči spojencům omezovat. Zatím se to neděje, američtí vojáci do Evropy naopak přijíždějí a úplných operačních schopností by měly brzy dosáhnout nově vzniklé mezinárodní jednotky v Pobaltí.

Mogheriniová dnes připomněla, že EU a aliance se dohodly na spolupráci ve 42 konkrétních projektech od kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozeb po spolupráci při námořních operacích ve Středozemním moři. Obě organizace, které sídlí v Bruselu a mají většinu společných členů, se roky v zásadě ignorovaly. Spolupracovat více začaly až v posledních letech, především v důsledku zhoršující se mezinárodní situace v okolí Evropy.

Posílení evropské obrany a bezpečnosti je jednou z priorit Evropské komise. Diskuse o této problematice jsou intenzivnější také v souvislosti s britským odchodem z EU v roce 2019, neboť Britové byli vždy k podobným úvahám velmi skeptičtí.

Evropské obraně a bezpečnosti bude věnována rozsáhlá konference na vysoké úrovni, která se odehraje v Praze 7. června. Do té doby chce Evropská komise zahájit fungování Evropského obranného fondu a předložit podrobnější materiál s možnými scénáři budoucího vývoje evropské obrany.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Donald Trump,  Jens Stoltenberg,  Islámský stát