Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelov ocenila Československo. Pomohlo sjednotit Evropu

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - K 50. výročí srpnové okupace se dnes vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě.

Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší komunistické NDR, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. "Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců," tlumočil dnes na dotaz ČTK názor Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.

Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s děním v NDR v roce 1953, Maďarsku v roce 1956 nebo Polsku v roce 1981. "Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit se svým osudem, který jim vnucovaly elity komunistické strany," je přesvědčena kancléřka.

Dnes jsou Německo i Evropa naštěstí sjednocené. "A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli - svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - z roku 1975) - že tak dlouho vytrvali, až se přeci jen otevřela brána do svobodné Evropy," míní Merkelová.

Témata:  Angela Merkelová VIII.68 Německo

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 20:04

Kondolence od Krampola. Bavič se s Karlem Bláhou (†77) rozloučil po svém

Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.