Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelov ocenila Československo. Pomohlo sjednotit Evropu

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - K 50. výročí srpnové okupace se dnes vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě.

Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší komunistické NDR, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří. "Z pohledu spolkové vlády je to smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců," tlumočil dnes na dotaz ČTK názor Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.

Události srpna 1968 je podle šéfky německé vlády nutné vidět v jedné řadě s děním v NDR v roce 1953, Maďarsku v roce 1956 nebo Polsku v roce 1981. "Všechny tyto velmi rozdílné historické události mají společné to, že se lidé za železnou oponou nechtěli smířit se svým osudem, který jim vnucovaly elity komunistické strany," je přesvědčena kancléřka.

Dnes jsou Německo i Evropa naštěstí sjednocené. "A je zcela jasné, že stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku k tomu hodně přispěli - svým pasivním odporem proti okupantům a aktivním bojem za prosazení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE - z roku 1975) - že tak dlouho vytrvali, až se přeci jen otevřela brána do svobodné Evropy," míní Merkelová.

Témata:  Angela Merkelová VIII.68 Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.