Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co dnes nejvíce trápí Pentagon? Zapomeňte na Moskvu a Peking! Krvácí jinde

F-35
F-35
Foto: www.army.mil

Komentář Petra Šulky – I přes nestabilitu dnešního světa není největším problémem Pentagonu cizí mocnost. Je jím vlastní stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II. Stroj prošpikovaný nejmodernější technikou měl být snem nejen pilotů, ale i generálů. Nyní se však proměnil v noční můru.

Vývoj letadla začal již v polovině 90. let a poprvé se vzneslo do vzduchu v roce 2001. Stroj měl několik unikátních vlastností a celá americká armáda z něj byla nadšena. V první řadě to byla první stihačka 5. generace, která všechny nepřátelské, ale i vlastní stroje, přesahovala o několik koňských délek. Navíc Lockheed sliboval, že varianty stroje budou moci nahradit všechny ostatní bojová letadla všech složek americké armády. Od F-16 USAF přes F-18 námořnictva až po legendární kolmo startující AV-8B Harrier II námořní pěchoty. Ba i bitevní A-10 měl F-35 hravě nahradit.

Pokud se vám to zdá, že to znělo až příliš dobře tak máte pravdu. Říká se mnoho psů zajícova smrt. A jak se zatím zdá, zajíc F-35 si vzal těch psů až moc. První sériový stroj pro armádu sjel z linky již v roce 2006. Přesto kvůli mnoha technickým potížím byly F-35 do výzbroje letectva přijaty až v roce 2015. Mariňáci si své F-35 s krátkým startem a kolmým přistáním počkaly o rok déle. A námořnictvo se dočká snad letos. A ani jedna ze složek armády ze stroje není nadšena.     

F-35 je jedním slovem kompromis. Jeho rychlost je sice impozantních 1,6 machu, používá technologii stealth a jeho ovládání je vynikající, ale všechny úkoly, které mu do vínku dali jeho autoři na 100 % nezvládne. Pro bombardovací a bitevní útoky má příliš nízkou nosnost a slabé pancéřování. Jako stíhač, pokud nezničí protivníka dříve, než jej zachytí, by mohl podle některých expertů v manévrovacím boji zklamat s ruskými Suchoji, které jsou prý obratnější. V roce 2016 jej ve cvičném souboji vymanévrovala i stará F-16. Málo odolný by mohl být i pro službu na moři.

Ještě horší je, že stroj po letech vývoje není stále bojeschopný. Podle tajné zprávy Pentagonu, která unikla do médií, jsou obrovské problémy se systém ALIS tedy automatickým logistickým informačním systémem. Ten má pomoci s plánováním misí, plánování údržby a kompletní diagnostikou stroje a dokáže sám objednat potřebné náhradní díly. Systém je ovšem poruchový a často hlásí falešné poruchy a objednává k nim součástky. Technici proto musí do něj zadávat mnoho dat manuálně a součástky objednat telefonicky. To, co jim mělo život, usnadňovat jim jej komplikuje.

Ještě horší je nedostatek součástek. Již dnes je minimálně čtvrtina letadel odstavena pro jejich nedostatek. Navíc se ukázalo, že magnety v radarech a v zamykání kabiny jsou dovezeny z Číny! To porušuje americké zákony. To však není nic s problémy, které má letoun s bojovými systémy a senzory. Letadlo stále není schopno rozeznat, zda je další stroj přítel a nepřítel a dodává pilotům kusé a neúplné informace o situaci.

Přilba se zaměřováním za 600 000 dolarů nespolupracuje s letadlem a přesnost zbraní je prachbídná. Stroj není schopný přesných úderů na pozemní cíle. Letadlo má podle expertů Pentagonu prachbídnou softwarovou ochranu a schopní hackeři dokáží nad strojem během letu převzít úplnou nebo částečnou kontrolou.

Stroje také nemají tu vydrž, kterou výrobce sliboval. Nejsložitější F-35 C námořní pěchoty s kolmým přistáním měly mít životnost 8000 letových hodin. Ukázalo se však, že výdrž stroje je jen 2000 hodin. Poté bude muset být stroj vyřazen nebo draze opraven. Pro mariňáky to znamená že mnohé ze svých supermoderních a superdrahých strojů budou muset poslat do výslužby již 10 let po zavedení do výzbroje. Prvních z nich se to bude týkat již v roce 2026.

To, co ovšem Pentagon skutečně děsí jsou výdaje. Kompletně celý projekt s vývojem, letadly a jejich provozem na 55 let měl vyjít na 892 miliard. To bylo ovšem na začátku programu. Dnes se již odhaduje, že kompletní program bude stát americké daňové poplatníky 1,5 bilionu dolarů. Jen nákup samotných letadel by měl vyjít na 406 miliard dolarů. Zbytek padne na zbraňové systémy, upgrade a údržbu.

Leč i to může padnout. Jedno letadlo mělo původně vyjít na 50 milionů dolarů. Dnes stojí základní verze pro letectvo F-35 A bez výzbroje 94 milionů dolarů. Nejdražší verze F-35 C pro námořní pěchotu vyjde bez výzbroje na 122 milionů za kus. Neúměrně vysoké jsou i náklady na údržbu a provoz.  Jedna letová hodina vyjde na 50 000 dolarů u základní verze a u F-35 C s kolmým přistáním dokonce na 120 000 dolarů. Provoz jednoho stroje tak podle nejnižších odhadů vyjde za celou jeho dobu provozu na 400 milionů dolarů.  Jen pneumatiky, které se musí měnit co deset přistání za celou dobu jedné F-35 ve službě vyjdou na 2,4 milionu dolarů!

Z celého problému se již dávno stalo politikum. Zatímco prezident Barack Obama byl fandou F-35, Donald Trump jím rozhodně není. Rostoucí náklady nejen jej, ale i americké ministerstvo obrany, děsí. Schází peníze na jiné projekty ba i na platy. Kvůli F-35 se dokonce uvažuje o seškrtání bojových jednotek a propuštění 50 000 vojáků do civilu. Zatím bylo vyrobeno 335 strojů. Plánovalo se koupit celkem 2663 strojů. Již dnes se mluví o seškrtání 590 kusů. A je tu i možnost většího omezení programu.

Program F-35 se přes velké sliby stal pro americké ozbrojené síly nesmírnou zátěží. Už dnes je jasné, že jedno letadlo nedokáže zajistit celé spektrum bojových operací. Náklady na F-35 navíc stahuje tak neuvěřitelné množství peněz, že se stává neúměrnou zátěží i pro velmoc, která na armádě nešetří, jako jsou USA. O tom, jak program dopadne rozhodne nejbližší budoucnost. Navíc je i po letech stroj stále nebojeschopný. Pro Ameriku se tak stal větší svízelí než mnohé zahraniční hrozby.  

Témata:  F-35 Joint Strike Fighter námořnictvo letectví a letadla armáda USA Barack Obama Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.