Podle Stoltenberga se výhrady Turecka proti rozšíření aliance o dvě severoevropské země nakonec podaří překonat. "Turecko, které je významným spojencem, vyjádřilo své obavy a my uděláme to, co jsme vždy udělali, protože (v NATO) rozhodujeme jednomyslně," řekl Stoltenberg.

Ankara uvedla, že po Švédsku a Finsku vyžaduje konkrétní kroky v postoji vůči některým kurdským organizacím, které Turecko považuje za teroristické. Chce, aby obě země přestaly údajné teroristy podporovat politicky a aby zamezily jejich finanční podpoře. O požadavcích minulý týden jednali v Turecku švédští a finští diplomaté, podle tureckých zdrojů ale jednání významně nepokročila. Turecké zdroje jsou také skeptické k tomu, že by se výhrady Ankary podařilo vyřešit do začátku červnového summitu v Madridu.

Podle Stoltenberga se ve španělské metropoli rozhodne o směřování NATO na další desetiletí. "Summit v Madridu je důležitou příležitostí pro potvrzení hodnot NATO," řekl. Na vrcholné schůzce by se mělo jednat i o nástupci norského politika v čele NATO. Zájem o post generálního tajemníka mají země z východního křídla aliance, ale také Itálie či Británie.

Letošní summit v NATO bude podle Stoltenberga znovu historický jako ten v roce 1997, kdy v Madridu aliance oficiálně pozvala do svých řad Česko, Polsko a Maďarsko. "Kontext ale bude velmi odlišný, místo svěžího závanu svobody to bude chladný vítr války," uvedl generální tajemník.

Stoltenberg se dnes v Madridu zúčastnil oficiálních oslav 40. výročí vstupu Španělska do NATO. Země se členem stala o smrti fašistického diktátora Franciska Franka.